Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé v EU: Izrael a USA ohrožují mír

  23:03aktualizováno  23:03
Izrael je největší "hrozbou pro mír ve světě". A Spojené státy za ním moc nezaostávají. Tak to vidí lidé v patnácti zemích EU, kteří řadí Ameriku po bok Íránu a Severní Koreje, dvou zemí "osy zla". Toto překvapující zjištění přinesl unijní průzkum veřejných názorů, Eurobarometer.

Lidé v něm říkali, zda v té či oné zemi vidí hrozbu pro světový mír, nebo ne. Sedm a půl tisíce Evropanů vyjadřovalo svůj názor na všechny světové velmoci včetně Indie a Číny, na země Blízkého východu, a dokonce i na samu unii.

Verdikt byl jednoznačný. Izrael je "hrozbou pro mír ve světě" podle tří pětin obyvatel EU. A v řadě zemí je toto procento ještě vyšší. Například v Nizozemsku tento názor sdílejí tři čtvrtiny lidí. Jen v Dánsku je obava z Izraele pod hranicí padesáti procent.

Spojené státy jsou na tom o trochu lépe. Ve dvou evropských zemích je považuje za hrozbu pro mír menšina lidí. Kupodivu to není Británie, věrný spojenec z válek 20. století, ale naopak někdejší nepřátelé USA, Německo a Itálie.

Zato v Řecku ochromuje obava z Ameriky téměř celou společnost. "Hrozbou pro mír ve světě" jsou totiž v očích devíti desetin Řeků Spojené státy. Celkově Ameriku považuje za ohrožení míru jen těsná nadpoloviční většina Evropanů: 53 procent.

Jenže úplně stejné procento lidí má tutéž obavu z Íránu či Severní Koreje, dvou zemí často označovaných za "gangsterské". To není jediný paradox průzkumu. Lidé v něm byli tázáni i na to, jak hodnotí hrozbu terorismu. Jen pro 54 procent z nich je to "silné" či "velmi silné" nebezpečí.

Průzkum navíc ukazuje, že Francouzi, které Amerika během tohoto roku tolikrát proklela, jsou uměřenější než spojenečtí Britové. Obavy z Izraele i z USA jsou u nich menší než v Británii či v proamerickém Nizozemsku.

Průzkum vyvolal velké emoce zejména v Izraeli. "Unie by udělala dobře, kdyby zastavila zuřivé vymývání mozků a démonizování Izraele dříve, než Evropa opět klesne do temných částí své minulosti," nechal se slyšet ministr pro otázky diaspory Nathan Ščaranskij.

Rabín Marvin Hier, tvůrce vlivných Center Simona Wiesenthala, označil názor Evropanů za "rasistický úlet fantazie, který jen ukazuje, že antisemitismus je hluboce zakořeněn v evropské společnosti, a to více než kdykoli od konce války".

Jen Alon Liel, někdejší generální ředitel ministerstva zahraničí v Izraeli, apeloval na rozvahu. "Nenávidí nás, nebo se nás opravdu bojí? Naším přirozeným sklonem bude sahat po naší obvyklé sebeobranné zbrani - po zbrani antisemitismu - ale v tomto případě to zřejmě není na místě," prohlásil.

Podle mluvčího izraelské vlády Aviho Paznera postrádá průzkum na důvěryhodnosti, protože staví Izrael vedle zemí jako Írán či Severní Korea. Eurobarometer však zjišťoval i názor lidí na hrozbu pro mír ze strany Ruska, Číny, Indie, a dokonce i unie.

V té vidí hrozbu pro svět jen dvanáctina obyvatel EU. Ruska se sotva patnáct let od konce studené války bojí už jen pětina Evropanů. To i Čína je dnes pro řadu lidí hrozivější.

Pro mluvčího Paznera jsou zdrojem všech potíží evropští novináři. Jejich zpravodajství prý "bylo nefér, nevyrovnané a poskytlo pokřivený obraz palestinsko-izraelského konfliktu".

Názor Evropanů na zdroj potíží je jiný: před pár týdny odsoudila unie jak palestinské teroristy, tak Izrael, který staví bezpečnostní "plot" na území Palestinců a provádí "mimosoudní popravy".

Pokud jde o USA, naznačuje zdroj obav další část průzkumu, tentokrát o válce v Iráku. Je opět drtivá: pro dvě třetiny dotázaných to byla neoprávněná válka. Tento názor sdílí i v Británii více než polovina lidí (51 procent).

Nejostřeji odsuzují válku Rakušané a také Španělé, za bojů jedni z mála unijních spojenců USA. Evropané nevěří ani americké správě nad dobytou zemí. Podle tří pětin z nich by ji mělo převzít OSN. Tento názor je nejsilnější u nejpevnějšího spojence USA, u Britů. Čtvrtina Evropanů si myslí, že by to byl dobrý úkol i pro unii.

Ani v udržování irácké bezpečnosti nemají Američané příliš důvěry. Lidé chápou ničivý dopad irácké války na unii. Podle názoru většiny z nich ji tento konflikt oslabil. Přesto si většina myslí, že unijní politika vůči Americe je vyvážená: není prý ani příliš blízko, ani příliš daleko od Washingtonu.

Politika EU být vyvážená může, ale rozdíly zůstávají. Zatímco z USA často zaznívají obavy z muslimů, na 86 procent Evropanů je pro další a důkladnější rozvíjení politických i kulturních vztahů s islámským světem.

Šokující zjištění o názorech Evropy přichází poté, co Američané odhalili, jak zničující dopad měla irácká válka na názory lidí v islámském světě. Téměř všude totiž vedla k růstu pocitů nepřátelství vůči USA.

Autoři:


Prodeje mých knih šly dramaticky dolů, řekl Viewegh v pořadu Za scénou





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.