"Člověk má vrozenou potřebu uspořádat čas a prostor. Když má přehled, co se kolem něj děje, je si sám sebou mnohem jistější. A proto ho záhady, které se vymykají jeho chápání, které se nedají zařadit, uspořádat, tak dráždí," soudí psycholog Karel Humhal.
Jeho kolega Slavomil Hubálek se zase domnívá, že v lidech je mnohem větší touha po magičnu, než jsou ochotni si přiznat. "Dokonce si myslím, že my jako jedna z nejateističtějších společností máme větší potřebu iracionality a magičnosti. Tuto touhu po staletí uspokojovalo náboženství a teď se pozornost přesunula do této oblasti. Vezměte si jen množství knih o okultních vědách, různé astrologické příručky, které u nás vycházejí a mají velký úspěch," poznamenal psycholog Hubálek.
Proč však největší sláva mezi kouzelníky patří právě Davidu Copperfieldovi? Podle Humhala umí hrát na struny lidské psychiky, vyvolává zvědavost, pocit tajemna. Hubálek zase upozorňuje na Copperfieldovo umění vytvořit velkou, profesionálně dokonalou show, při níž nechybí zábava. "Je zajímavé, že většina lidí se tváří, že se nerada bojí, ale když se objevily například Čelisti, tak na ně byly největší fronty a v případě Copperfilda jde také o takové to mrazení v zádech," podotkl Hubálek.
Psychologové se navíc shodují, že Copperfieldova sláva vzrůstá i proto, že se zatím nikomu nepodařilo skutečně odhalit jeho triky. Divák se tak může donekonečna trápit otázkou: jak to udělal?
O vysvětlení jeho kousků se pokoušela už pěkná řádka lidí, naposledy například ve své knize "Copperfield und Co." amatérský kouzelník Robert Rau z Řezna. Podle něho se Copperfieldova kouzla liší od triků kouzelníků amatérů především vynaloženými náklady, přičemž základy kouzel jsou stále - už několik staletí - stejné. "Při čísle, kdy je mág rozřezán kotoučovou pilou, je publikum zaslepeno dvojitou podlahou a optickými klamy," míní Rau. Působivý průchod Velkou čínskou zdí zas vysvětluje tím, že se Copperfield dal zastoupit dvěma dubléry, zatímco sám zmizel v dutém vnitřním prostoru schodiště.
Sám Copperfield na všetečné otázky neodpovídá a na adresu těch, kteří jeho kouzla analyzují a prozrazují jejich podstatu, říká: "Mou prací je nechat lidi snít. Proto by se jim neměly iluze brát."
A proč Copperfieldovy kousky nekomentují jeho rivalové? Kouzelníci se totiž snaží dodržovat etický kodex, který jim zakazuje veřejně své triky vysvětlovat. Tímto železným zákonem se řídili všichni iluzionisté na celém světě, od amatérů až po velikány iluzionistického řemesla, Siegfrieda a Roye z Las Vegas.
Jeho kolega Slavomil Hubálek se zase domnívá, že v lidech je mnohem větší touha po magičnu, než jsou ochotni si přiznat. "Dokonce si myslím, že my jako jedna z nejateističtějších společností máme větší potřebu iracionality a magičnosti. Tuto touhu po staletí uspokojovalo náboženství a teď se pozornost přesunula do této oblasti. Vezměte si jen množství knih o okultních vědách, různé astrologické příručky, které u nás vycházejí a mají velký úspěch," poznamenal psycholog Hubálek.
Proč však největší sláva mezi kouzelníky patří právě Davidu Copperfieldovi? Podle Humhala umí hrát na struny lidské psychiky, vyvolává zvědavost, pocit tajemna. Hubálek zase upozorňuje na Copperfieldovo umění vytvořit velkou, profesionálně dokonalou show, při níž nechybí zábava. "Je zajímavé, že většina lidí se tváří, že se nerada bojí, ale když se objevily například Čelisti, tak na ně byly největší fronty a v případě Copperfilda jde také o takové to mrazení v zádech," podotkl Hubálek.
Psychologové se navíc shodují, že Copperfieldova sláva vzrůstá i proto, že se zatím nikomu nepodařilo skutečně odhalit jeho triky. Divák se tak může donekonečna trápit otázkou: jak to udělal?
O vysvětlení jeho kousků se pokoušela už pěkná řádka lidí, naposledy například ve své knize "Copperfield und Co." amatérský kouzelník Robert Rau z Řezna. Podle něho se Copperfieldova kouzla liší od triků kouzelníků amatérů především vynaloženými náklady, přičemž základy kouzel jsou stále - už několik staletí - stejné. "Při čísle, kdy je mág rozřezán kotoučovou pilou, je publikum zaslepeno dvojitou podlahou a optickými klamy," míní Rau. Působivý průchod Velkou čínskou zdí zas vysvětluje tím, že se Copperfield dal zastoupit dvěma dubléry, zatímco sám zmizel v dutém vnitřním prostoru schodiště.
Sám Copperfield na všetečné otázky neodpovídá a na adresu těch, kteří jeho kouzla analyzují a prozrazují jejich podstatu, říká: "Mou prací je nechat lidi snít. Proto by se jim neměly iluze brát."
A proč Copperfieldovy kousky nekomentují jeho rivalové? Kouzelníci se totiž snaží dodržovat etický kodex, který jim zakazuje veřejně své triky vysvětlovat. Tímto železným zákonem se řídili všichni iluzionisté na celém světě, od amatérů až po velikány iluzionistického řemesla, Siegfrieda a Roye z Las Vegas.
