Sedmapadesátiletý Josef Nejezchleba ze Zábřehu na Moravě tvrdí, že u lékaře nikdy nic platit nemusel.
"Lékaři jsou vstřícní a nic nechtějí. Možná proto, že lidé na Moravě nemají tolik peněz jako v Praze," míní muž. I na Moravě a ve Slezsku přitom vybírají lékaři od pacientů doplatky.
Například 50 až 150 korun chtějí téměř při každé návštěvě někteří privátní gynekologové v Ostravě. Vítkovická nemocnice bere až čtyři tisíce za měkké oční čočky. Nejvíc se však vymáhání sponzorských darů rozmáhá v hlavním městě.
Lékař: Bez peněz nic navíc nebude
Žena z Prahy, která prošla běžnou prohlídkou u gynekologa Lubomíra Rotta, měla zaplatit pět set korun. "Chtěl sponzorský dar - za každou návštěvu pět set nebo jednou ročně vyšší sumu," říká žena, která nechce sdělit jméno.
"Když jsem odmítla, zrudnul a vysvětlil mi, že pojišťovny mu moje vyšetření neuhradí. Musela jsem podepsat, že odmítám platit. Hledám si nyní jiného lékaře," líčí žena.
Lubomír Rotta netají, že pacientky v jeho středisku platí nejen za nadstandardní prostředí a péči. "Máme čtyři tisíce klientek a přicházejí další. Stará se o ně pět lékařů. Pojišťovny nám však hradí jen práci dvou z nich," vysvětluje.
"Nikoho neodmítáme ošetřit, ale kdo nezaplatí, nemůže chtít nic navíc."
Ministryně sponzorské dary odmítá
Ministryni zdravotnictví Miladě Emmerové, která staví svoji novou koncepci na bezplatném zdravotnictví, se sponzorské dary, vstupní poplatky či doplatky za vyšetření nelíbí. "Jsou na hranici zákona," míní. Jak tomu zabránit, už však neříká.
"Pokud budou existovat rozdíly v kvalitě péče, budou se někteří lidé domáhat výhod i za peníze navíc. Ministryně na to pamatuje ve své koncepci. Chce dostat zdravotní péči všude na takovou úroveň, aby ubylo důvodů chtít a moci si koupit něco lepšího," upřesňuje mluvčí ministerstva Václav Klíma.
Ředitelé nemocnic i lékaři včetně stínového ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) a také předchůdce Emmerové Jozefa Kubinyiho (ČSSD) jsou však přesvědčeni, že černým platbám se nedá zabránit jinak než tak, že lidé dostanou legálně možnost připlatit si, když chtějí.
Sami pacienti netají, že za služby navíc platí rádi, raději než formou sponzorských darů a jiných poplatků by to však dělali legálně.
"Privátní lékař, který mi operoval koleno, chtěl sponzorský dar tisíc korun. Dal jsem mu ty peníze, protože mi rychle pomohl od problémů na rozdíl od lékařů, kteří mě sice léčili zdarma, ale rok bezvýsledně," říká Petr Jindra z České Třebové.
Pacient: Dávám doktorům desítky tisíc
Ženu z Prahy stál před pár lety porod v centru Meda patnáct tisíc korun. "Měla jsem sice jednolůžkový pokoj, přesto péče tehdy neodpovídala ceně. Přivítala bych, kdyby si každý pacient mohl zaplatit nadstandardní služby podle ceníku a se zárukou, že je dostane," dodává.
S tím souhlasí i jednačtyřicetiletý pražský podnikatel, který už teď platí lékařům desetitisíce. "Když mě přijme primář nebo jeho asistent bez čekání, dávám jim do kapsy pět set až dva tisíce korun."
Muž, který chce zůstat v anonymitě, netají, že je hypochondr. "Proto si v jedné nemocnici připlácím několik desítek tisíc ročně na individuální péči," líčí.
