"Bylo to vyburcování našeho národa, aby nebyl laxní. Sovětská vojska už jsme tu měli. Proti takové velmoci jsme nemohli nic dělat," uvedl Ivo Kravák, který zúčastnil sobotního pietního aktu na Olšanech.
"Ale myslím, že jsme každým svým malinkým činem a manifestací odporu přispívali k tomu, že se to tady jednou změní," dodal.
Kromě pamětníků si přišli Palachovo sebeupálení připomenout i studenti. "Člověk si uvědomí odvahu člověka, který byl téměř v našich letech a dokázal se sebeobětovat za svobodu," řekla gymnazistka Kateřina Macků.
Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy svůj čin vykonal 16. ledna 1969 na pražském Václavském náměstí u sochy knížete Václava. Na následky popálenin o tři dny později zemřel. Jeho pohřeb 25. ledna v Praze na Olšanských hřbitovech se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii.
V říjnu 1973 byly Palachovy ostatky na příkaz Státní bezpečnosti exhumovány, zpopelněny a uloženy na hřbitově v rodných Všetatech. Na původní místo na Olšanech byly za účasti tehdejšího prezidenta Václava Havla slavnostně vráceny až v roce 1990. O rok později Jan Palach obdržel in memoriam nejvyšší československé státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka.