INFOGRAFIKA
Jak se dostat k hale
FOTOGALERIE
Návštěva Sazka Areny
"Páni! Fakt je to hned u metra. A je to větší, než jsem myslel," sdělovali si první dojmy lidé, které metro vysadilo ve Vysočanech na stanici Českomoravská.
Diváci se sjížděli ze všech koutů republiky. "Sousedka dělá v Sazce a dostala lístky, tak mi jedny dala. Jinak bych nejela, ono je to spíš pro mladé," tlačila se v davu Anežka Ošťádalová z Českého Těšína.
Není divu, že vyrazila na koncert stejně jako dalších asi dvanáct tisíc lidí. Lístky byly totiž pro všechny zdarma a občerstvení také. A hlavně: vedení Sazky už rok a půl mluví o hale pomalu jako o osmém divu světa. - více o hale zde
Je pravda, že stojí za to ji vidět zevnitř. Zvuk je skvělý, sedačky pohodlné a bary jsou všude. U východů oznamují blikající obrazovky, kdy a odkud odjíždějí vlaky.
Světlé dřevo, žluté koberce s kytičkami a pestré obrazce v dlažbě dotvářejí to, co manažer haly Petr Soukup nazývá "kultivací fanouška".
"Prostředí formuje chování. Divák, který stojí na koberci, se chová jinak než ten, který stojí na betonu," říká a doufá, že rvačky rozvášněných fanoušků se v hale konat nebudou.
Nejdřív zpívali diváci
Koncert měl začít v půl jedenácté, ale dva moderátoři se stavbařskými helmami na hlavě ho zahájili teprve pár minut před čtvrt na dvanáct. Netradičně. Křikem a zpěvem diváků. Technici potřebovali zjistit, jak se v hale nese zvuk.
"Kdo bude vítězem mistrovství světa?" hecoval moderátor. "Češi!" dunělo halou. Méně ochotněji se lidem chtělo zpívat oficiální hymnu Sazka Areny.
"Kdož sú boží bojovníci a zákona jeho, to sú český bojovníci, nebojej se ničeho. Hej hou, hej haj hou, Češi!" Kdo si chtěl halu doopravdy "osahat" a nejen koukat na koncert ze sedačky, měl smůlu.
"Mě nezajímá, že moderátor řekl, ať si jdete halu prohlédnout. Nemáte vstupenky do tohoto sektoru, tak se vraťte zpátky," vyháněli hlídači každého, kdo chtěl jinam, než kde měl být.
Mladíci se dostali až do zóny VIP
Téměř husarský kousek se nechtěně podařil dvojici mladíků z Petřin v Praze 6, kteří se po únikovém schodišti omylem dostali až do speciální zóny VIP a několik minut strávili dokonce v blízkosti generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka.
"Usadili jsme se a prohlíželi si rozdávané prospekty. Trochu nás zmátlo, že je kolem nás volno. Muž, který seděl několik metrů od nás, začal po jednom vystoupení kritizovat akci do vysílačky. Moderátor Petr Rychlý pak podle těchto pokynů vystoupení zopakoval. Podíval jsem se ještě dál a viděl tam sedět muže, pod jehož fotografií v prospektu bylo napsáno, že jde o ředitele Hušáka. Vykázali nás ven až po několika minutách," popisovali nevšední zážitek asi dvacetiletí Josef a Petr.
Diváky zajímala infokostka
Diváci se zajímali hlavně o "informační kostku" nad sálem. Tedy čtyři velkoplošné obrazovky, kde se střídaly videoklipy, reportáž ze stavby a texty písní.
Pozornost budil i světelný pás, který obepíná halu.
Ten umí v souladu s písněmi vystihnout atmosféru obrazem. Když se zpívá o lásce, pulzují kolem haly srdíčka, když zazní v refrénu slovo oheň, šlehají tu plameny. A kdo neví, kdy tleskat, ten se to dozví z plácajících dlaní.
V hale nefungovaly schody
Má hala nějaká negativa? "Jistě, vždycky se hledá to špatné. Dobře, jednu věc vám řeknu: schody v severní části jsme nestihli zamést a uklidit, takže jsou plné prachu," řekl mluvčí Jan Vala.
Těch potíží je však víc. Trefit k záchodům je detektivka, protože nikde nejsou ukazatele. Jezdící schody do prvního patra přestaly fungovat už po čtvrt hodině a část turniketů nereagovala na magnetické kartičky, takže kdo chtěl dovnitř, musel je přelézt.
"Do mistrovství zbývá měsíc. Do té doby bude všechno fungovat," tvrdí Jan Vala.
 Na první zátěžovou zkoušku nově postavené multifunkční Sazka Areny v pražské Libni dorazily tisíce lidí. (23. března 2004) |
