Jeden z majitelů domů v ulici Pod Školou Miroslav Rosendorf ukazuje, co vše si

Jeden z majitelů domů v ulici Pod Školou Miroslav Rosendorf ukazuje, co vše si lidé na rozdíl od obyvatel nedaleké prominentní čtvrti Nové Skorotice museli zaplatit ze svého. | foto: Karel Pešek, MF DNES

Lidé si museli ulici zaplatit ze svého, prominentům ji postavilo Ústí

  • 382
Obyvatelé lokality Pod Školou v ústecké čtvrti Skorotice si museli zaplatit vybudování ulic u svých domů. Cítí se podvedení. Ve vedlejším satelitním městečku, v němž žijí prominenti, totiž magistrát za totéž utratil 28 milionů korun.

Lokality Pod Školou a Nové Skorotice jsou od sebe vzdálené jen pár set metrů a na první pohled jsou velmi podobné. Co je odlišuje, jsou obyvatelé. V Nových Skoroticích si domy postavil třeba náměstek primátora Jan Řeřicha, bývalý zastupitel Bronislav Špičák, radní Tomáš Nedvěd, exprimátor a nyní velvyslanec Petr Gandalovič, rodinní příslušníci politiků a významní podnikatelé.

V Nových Skoroticích město vybudovalo komunikace, kanalizace, značení, zkrátka veškerou infrastrukturu. Lidé z lokality Pod Školou, přesněji část ulice Na Svahu a celá Kopretinová, si ji museli zaplatit sami.

"Každá z devíti rodin zaplatila přes půl milionu korun. Museli jsme ze svého nechat vybudovat kanalizaci, silnici, chodníky, veřejné osvětlení, protože bez toho aniž bychom cestu předali k předběžnému užívání, by nám nezkolaudovali domy," ukazuje faktury obyvatel ulice Na Svahu Miroslav Rosendorf.

Místním zůstaly jen vzpomínky na dávné sliby, že město pomůže i jim. "První peníze na stavbu infrastruktury sem pošle magistrát příští rok. V následujících letech při sestavování rozpočtu budou finanční prostředky blokovány na tyto účely," ujišťoval v červenci 2008 tehdejší mluvčí ústeckého magistrátu Václav Groulík.

Nové Skorotice vznikly za podivných okolností

Jenže to bylo v době, kdy vedení magistrátu muselo kvůli Novým Skoroticím hasit nepříjemný skandál. MF DNES tehdy popisovala, jak radní Petr Ryšavý koupil louky u Skorotic a po vítězství jeho ODS ve volbách v roce 2002, kdy se dostal do ústeckého zastupitelstva, se z pozemků staly stavební parcely. Město pak utratilo 28 milionů korun na stavbu ulic, z nichž do jedné dokonce zakázalo vjezd "nepovolaným", aby prominenti nebyli rušeni (článek najdete zde).

Obyvatelé lokality Pod Školou se ale splnění slibu nedočkali a nic jiného než zaplatit ulici sami jim nezbylo. Nyní chtějí, aby jim magistrát náklady proplatil.

"Prohlášení představitele města, že sem pošle peníze, vnímám jako veřejný slib, který magistrát nesplnil. Je v pořádku, že město investuje peníze do veřejné infrastruktury. Je totiž nesmysl, aby si ji lidé platili sami. Proč to někdo má zadarmo a jiný za to musí platit?" zlobí se Rosendorf.

Podle právníků ale lidé nemají příliš šancí uspět. "Od radnice bylo nefér slibovat peníze, které nakonec neposlala, ale vymoci proplacení vlastních nákladů bude velice problematické. Jediné, co ti lidé mohou udělat, je nevolit," říká děčínský právník Narcis Tomášek.

Město se tváří, jako by o nových ulicích nevědělo

Představitelé města se k problému staví tak, jako by ani nevěděli, že zmíněné ulice již stojí. Mluvčí ústeckého magistrátu Jaroslav Kouba zpracovával odpověď na dotaz týden a pak napsal: "Město variantu realizace infrastruktury v tomto konkrétním případě plánuje. V uplynulých letech a bohužel i v roce letošním však není na akce tohoto typu, pokud nejsou pokryty dotačními prostředky, dostatek finančních zdrojů. Město nicméně o realizaci tohoto záměru stále uvažuje."

Na doplňující otázku, jestli město obyvatelům ulic Na Svahu a Kopretinová proplatí náklady za silnice, které už mezitím postavili, Kouba ani po několika dnech neodpověděl.

Aby toho nebylo málo, lidé z lokality Pod Školou navíc nyní musí platit daň z nemovitosti i za pozemky, na kterých silnice leží, a navíc zodpovídají i za její stav.

"I když je silnice veřejnou stavbou, my jako majitelé za ni zodpovídáme. Takže ji musíme opravovat, a kdyby někdo vjel do díry a rozbil si auto, museli bychom mu nahradit škodu," říká Rosendorf.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video