"Chtěla bych občanům poděkovat, že pochopili, že sčítání je důležité pro nás všechny. Výsledky sčítání budou také zbraní pro veřejnou kontrolu politiků," reagovala na průzkum předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohatá.
"Pokud dotázaní říkali pravdu, pak by to mohlo znamenat, že se sčítání podařilo, a mohlo by tak být posledním. Z databáze statistického úřadu by se v dalších letech mohla dělat už jen výběrová šetření podobně jako v Holandsku," řekl poslanec Petr Matějů, obhájce sčítání.
Ještě před dvěma týdny - v průzkumu firmy STEM pro Český rozhlas a televizi - 42 procent lidí uvedlo, že není ochotno vyplnit všechny údaje. "Občané byli vystrašení. Když zjistili, jak a na co se v tiskopisech ptáme, obavy opadly," soudí Marie Bohatá.
Skoro pětina dotázaných si podle včerejšího průzkumu myslí, že většina údajů získaných sčítáním bude k ničemu; dvě procenta dokonce říkají, že všechny budou na nic. Opačný tábor je početnější - 62 procent soudí, že většina údajů bude užitečná a 12 procent říká, že prospěšné budou všechny.
V Maďarsku, kde sčítání také právě probíhá, odevzdalo do včerejška potřebné údaje 80 až 90 procent lidí. Maďarské dotazníky však neobsahovaly jméno a příjmení občanů. Lidé se podle tamních statistiků nejvíc zdráhali vyplňovat adresu svého pracoviště.
S větší vstřícností se maďarští sčítací komisaři setkali u obyvatel menších měst a obcí, ve velkých městech a zvlášť v Budapešti měli problémy. Podobnou odezvu očekávají i čeští statistici.
