Bývalý člen UÇK se po letech odhodlal promluvit o nelidských praktikách, kterými její příslušníci mučili zajatce.

Bývalý člen UÇK se po letech odhodlal promluvit o nelidských praktikách, kterými její příslušníci mučili zajatce.

Lidé prosili o kulku, popsal hrůzy táborů kosovské armády válečný pamětník

  • 41
Po deseti letech od ukončení války v Kosovu vycházejí na světlo hrůzy, jichž se dopustila povstalecká Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK). "Nikdy se mi z paměti nevymažou," říká bývalý člen armády, který na vlastní oči viděl, jak vojáci bijí civilisty ocelovými trubkami, řežou nožem či rovnou zabíjejí.

O existenci tajných táborů z dob války na Balkáně se mnoho neví. Jisté však je, že v nich byla vyslýchána, mučena a zabíjena řada kosovských Srbů, Albánců a Romů.

Bývalý člen UÇK se po letech odhodlal promluvit o nelidských praktikách, kterými její příslušníci mučili zajatce v průběhu války o kosovskou nezávislost v zajateckém táboře ve městě Kukes poblíž albánských hranic.

Muž opustil úspěšnou kariéru v zahraničí, aby se připojil k povstalecké armádě a pomohl jí v boji za nezávislost Kosova na Srbsku. Popsal, jak se jeho ideály pomalu rozplývaly v kontaktu s realitou, jakou cítil zlost a opovržení vůči důstojníkům, kteří mučení civilistů tolerovali a dokonce nařizovali.

"Tehdy nikomu nepřipadalo nic divného na tom, že ubližují svým vlastním lidem, Albáncům," řekl BBC. Zajatci, které viděl, podle něj byli převážně Srbové a Romové a armáda je skrývala před jednotkami NATO. Posílala je za albánské hranice a zabíjela.

Je čas říci pravdu

Smrtící transporty převážně kosovských Srbů popisuje i další svědek válečných hrůz. "Viděl jsem namačkané náklaďáky plné spoutaných lidí," popsal.

"Někteří lidé prosili o zastřelení, báli se toho, že je budou mučit a rozsekají je na kousky. Bylo mi zle a modlil jsem se, aby to už skončilo," vzpomíná svědek. "Myslel jsem, že bojujeme za osvobození, ale tohle bylo něco docela jiného."

O odvrácené straně války, která se odehrála před více než deseti lety, na veřejnosti hovořilo doposud jen minimum kosovských Albánců. Měli pro to dobré důvody. Lidé, kteří svědčili, se v Kosovu dočkali v posledních letech mnoha výhrůžek smrtí. Podle OSN někteří z nich byli zavražděni.

I proto oba svědci hrůz trvají na tom, že zůstanou v anonymitě. Hlásají, že jsou kosovskými patrioti a v případě, že by to bylo nutné, znovu vyjdou do boje za svou zemi.

Kosovo před rokem dosáhlo svého a vyhlásilo nezávislost. "Nastal čas říct pravdu a začít budovat skutečný stát," říká bývalý bojovník UÇK.

Válka o nezávislost

Soužití Srbů a Albánců na území Kosova v průběhu staletí opakovaně provázely konflikty. Znovu se rozhořely koncem 80. let v souvislosti s výrazným omezením kosovské autonomie centrální jugoslávskou vládou. Tento krok Bělehradu vedl k radikalizaci nálad v provincii a povzbudil úsilí Kosovanů o získání vlastního státu. V polovině devadesátých let vstoupila na scénu ozbrojená Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK), která útočila na srbské cíle v oblasti. Situace přerostla na podzim 1997 v otevřený střet mezi UÇK a jugoslávskými policejními silami. Během bojů řada obyvatel utekla ze svých domovů, nebo z nich byla vyhnána. Obava, že situace může eskalovat v krvavý etnický konflikt podobný válce v Bosně, přiměla mezinárodní společenství k jednání. Poté, co byl americkým vyjednavačem Richardem Holbrookem 23. března 1999 oznámen definitivní krach jednání s Miloševičovou vládou, vydal generální tajemník NATO Javier Solana rozkaz k zahájení vojenské intervence. Vedením operace Spojená síla byl pověřen vrchní velitel sil NATO v Evropě Wesley Clark. Cílem úderů se staly srbské vojenské cíle a další strategické objekty na území Jugoslávské svazové republiky. Operace zaznamenala hned několik prvenství: byla první bojovou misí Aliance proti suverénnímu státu, poprvé od konce druhé světové války se do bojové akce zapojilo i Německo a křest ohněm si na nebi nad Jugoslávií odbyl "neviditelný" bombardér B-2. Loni v únoru kosovský parlament vyhlásil jednostrannou nezávislost na Srbsku, kterou uznalo už 56 zemí.

Zdroj: ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video