Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé prosili o kulku, popsal hrůzy táborů kosovské armády válečný pamětník

  17:08aktualizováno  17:08
Po deseti letech od ukončení války v Kosovu vycházejí na světlo hrůzy, jichž se dopustila povstalecká Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK). "Nikdy se mi z paměti nevymažou," říká bývalý člen armády, který na vlastní oči viděl, jak vojáci bijí civilisty ocelovými trubkami, řežou nožem či rovnou zabíjejí.

Bývalý člen UÇK se po letech odhodlal promluvit o nelidských praktikách, kterými její příslušníci mučili zajatce.

O existenci tajných táborů z dob války na Balkáně se mnoho neví. Jisté však je, že v nich byla vyslýchána, mučena a zabíjena řada kosovských Srbů, Albánců a Romů.

Bývalý člen UÇK se po letech odhodlal promluvit o nelidských praktikách, kterými její příslušníci mučili zajatce v průběhu války o kosovskou nezávislost v zajateckém táboře ve městě Kukes poblíž albánských hranic.

Muž opustil úspěšnou kariéru v zahraničí, aby se připojil k povstalecké armádě a pomohl jí v boji za nezávislost Kosova na Srbsku. Popsal, jak se jeho ideály pomalu rozplývaly v kontaktu s realitou, jakou cítil zlost a opovržení vůči důstojníkům, kteří mučení civilistů tolerovali a dokonce nařizovali.

"Tehdy nikomu nepřipadalo nic divného na tom, že ubližují svým vlastním lidem, Albáncům," řekl BBC. Zajatci, které viděl, podle něj byli převážně Srbové a Romové a armáda je skrývala před jednotkami NATO. Posílala je za albánské hranice a zabíjela.

Je čas říci pravdu

Smrtící transporty převážně kosovských Srbů popisuje i další svědek válečných hrůz. "Viděl jsem namačkané náklaďáky plné spoutaných lidí," popsal.

"Někteří lidé prosili o zastřelení, báli se toho, že je budou mučit a rozsekají je na kousky. Bylo mi zle a modlil jsem se, aby to už skončilo," vzpomíná svědek. "Myslel jsem, že bojujeme za osvobození, ale tohle bylo něco docela jiného."

O odvrácené straně války, která se odehrála před více než deseti lety, na veřejnosti hovořilo doposud jen minimum kosovských Albánců. Měli pro to dobré důvody. Lidé, kteří svědčili, se v Kosovu dočkali v posledních letech mnoha výhrůžek smrtí. Podle OSN někteří z nich byli zavražděni.

I proto oba svědci hrůz trvají na tom, že zůstanou v anonymitě. Hlásají, že jsou kosovskými patrioti a v případě, že by to bylo nutné, znovu vyjdou do boje za svou zemi.

Kosovo před rokem dosáhlo svého a vyhlásilo nezávislost. "Nastal čas říct pravdu a začít budovat skutečný stát," říká bývalý bojovník UÇK.

Válka o nezávislost

Soužití Srbů a Albánců na území Kosova v průběhu staletí opakovaně provázely konflikty. Znovu se rozhořely koncem 80. let v souvislosti s výrazným omezením kosovské autonomie centrální jugoslávskou vládou. Tento krok Bělehradu vedl k radikalizaci nálad v provincii a povzbudil úsilí Kosovanů o získání vlastního státu. V polovině devadesátých let vstoupila na scénu ozbrojená Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK), která útočila na srbské cíle v oblasti. Situace přerostla na podzim 1997 v otevřený střet mezi UÇK a jugoslávskými policejními silami. Během bojů řada obyvatel utekla ze svých domovů, nebo z nich byla vyhnána. Obava, že situace může eskalovat v krvavý etnický konflikt podobný válce v Bosně, přiměla mezinárodní společenství k jednání. Poté, co byl americkým vyjednavačem Richardem Holbrookem 23. března 1999 oznámen definitivní krach jednání s Miloševičovou vládou, vydal generální tajemník NATO Javier Solana rozkaz k zahájení vojenské intervence. Vedením operace Spojená síla byl pověřen vrchní velitel sil NATO v Evropě Wesley Clark. Cílem úderů se staly srbské vojenské cíle a další strategické objekty na území Jugoslávské svazové republiky. Operace zaznamenala hned několik prvenství: byla první bojovou misí Aliance proti suverénnímu státu, poprvé od konce druhé světové války se do bojové akce zapojilo i Německo a křest ohněm si na nebi nad Jugoslávií odbyl "neviditelný" bombardér B-2. Loni v únoru kosovský parlament vyhlásil jednostrannou nezávislost na Srbsku, kterou uznalo už 56 zemí.

Zdroj: ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.