Stáří vrstvy, ve které se stopy zachovaly, se odhaduje na 38 až 39 tisíc let, uvádí server slovenského deníku SME.
Dosud datovali archeologové důkazy přítomnosti lidí v různých částech Severní a Jižní Ameriky do doby před patnácti tisíci lety.
Nový objev naznačuje, že lidé mohli vstoupit na americkou půdu v teplejší fázi doby ledové, která nastala zhruba před 50 tisíci lety. Buď přešli přes zamrzlou Beringovu úžinu, nebo se přeplavili z východní Asie na Aljašku přes Kurilské ostrovy.
Mexické stopy patří zhruba šesti lidem, z toho zřejmě dvěma dospělým. Lidé je v popelu zanechali nejméně při třech příležitostech během několika týdnů, možná i měsíců. Dospělí s dětmi vždy kráčeli bosí po břehu velkého jezera.
Stopy pro budoucí generace zachoval popel z nedaleké sopky Mount Tolukuilla. Spolu s lidskými stopami archeologové našli například i stopy jelena, velblouda, vlka či psa a velké kočkovité šelmy, pravděpodobně pumy, doplnil server.
Vrstva popela, která ukrývala stopy, je silná dva až čtyři metry. Otisky se našly ve vrchních dvaceti centimetrech. K vzácnému nálezu se archeologové museli dostat přes několikametrovou vrstvu usazenin naplavených během rozšiřování jezera.
"Objev otisků chodidel v Mexiku je podle mého názoru důležitý, protože ukazuje, že expanze lidstva po celém světě byla o hodně rychlejší, než se původně předpokládalo. Navíc tato zrychlená migrace ukazuje, že naši předkové se přizpůsobili novému životnímu prostředí o hodně rychleji a lehčeji, než jsme si představovali," cituje SME archeoložku Sylvii Gonzálezovou.
"Nový objev též podpoří myšlenku, že už první Američané mohli být australského typu, blízcí příbuzní australských domorodců. Zřejmě pocházeli z východní a jihovýchodní Asie," dodala.
