Lidé odmítají platit za parcely

Praha - Mnozí obyvatelé, jimž mají být podle zákona převedeny pozemky pod jejich či družstevními domy a byty, odmítají městu platit peníze s tím, že mu pozemky nepatří. Městské zastupitelstvo tento týden rozhodovat o finanční částce, kterou bude město od bytových družstev chtít. Představitelé družstevních svazů se konečně po několika letech sporů dohodli alespoň na tom, že by město nemělo požadovat částky určené cenovou mapou, tedy kolem dvou tisíc za metr čtvereční.

Nyní se však ozvaly hlasy odpůrců takových dohod. "Nikdo už neřeší to, že některá družstva podala žalobu, že město nemá co prodávat. To zastupitelé úplně opomíjejí," uvedl Jaroslav Čížek, člen největšího pražského družstva Pokrok.

Družstevníci opírají své tvrzení o rozhodnutí mladoboleslavského soudu, jenž rozhodl v jejich prospěch, takže získali pozemky od státu zadarmo. V případě Prahy však nejsou zdaleka jednotní ani zástupci majitelů domů, ani právníci.

"Stejnými důkazy, jaké použili v Boleslavi, se můžeme ohánět i my, ale jen v některých případech, rozhodně se to nedá zobecnit na všechny pozemky," uvedl Jan Baumruk, ředitel rady pražských družstev. Dodal, že k této problematice existují stohy právních rozborů, přičemž jeden popírá druhý. "Do toho se nepouštíme, respektujeme status quo a děláme, že pozemky Praze patří. Teď je pro nás důležité domluvit se na přijatelné ceně," uvedl Vít Vaníček z téže rady.

Převod pozemků

Problematický převod pozemků z města na družstva se týká většiny stavebních bytových družstev v Praze. K nim patří především SBD: Pokrok, Rozvoj, Stavbař, Pragostav, Praha. Družstev nájemníků, která vznikla při privatizaci domů, se spory netýkají.

Jde celkem téměř o osmdesát tisíc pražských bytů, v nichž žije zhruba pětina všech obyvatel metropole.
Podle cenové mapy by lidé platili asi 1500 až 2500 korun za metr čtvereční, což by městu přineslo zisk kolem jedné miliardy korun.

Družstva chtějí zaplatit maximálně dvě stě korun za metr čtvereční, což by pro městskou pokladnu znamenalo výnos kolem sta milionů korun.

Pokud by se prokázalo, že majitelem není město, ale stát, lidé by nemuseli platit nic, protože stát převáděl pozemky zdarma.

Město trvá na tom, že pozemky vlastní, že jeho právo je nezpochybnitelné. "Jestli nějaký soud rozhodne, že ne, bylo by to velmi kuriózní," řekl náměstek primátora Jiří Paroubek. I on považuje za rozumné řešení převod za sníženou cenu. Původně město chtělo tržní cenu, což vycházelo na několik desítek tisíc korun na každou domácnost. Nyní každý politický klub zastupitelů "sníženou cenu" vidí jinak vysoko.

Kluby zastupitelů by měly do konce měsíce předložit své návrhy. Podle Jiřího Paroubka z ČSSD cena za pozemky mát být 250 korun za metr čtvereční, unionisté budou chtít zřejmě třetinu hodnoty z cenové mapy, členové ODS by chtěli ještě víc. Argumentují tím, že nechtějí zvýhodňovat družstevníky před ostatními kupci, kteří je mají za tržní ceny. Družstva nabídla deset procent z cenové mapy, maximálně však 200 korun za metr.

"Možná tato hranice není reálná, ale rozhodně nad dvacet procent by to být nemělo," řekl Baumruk. Pokud by se ani pak družstevníci s městem nedomluvili, přišly by na řadu žaloby. Ze zákona totiž vzniklo věcné břemeno a soud by musel rozhodnout, kolik družstva městu zaplatí za to, že na svých pozemcích strpí cizí domy.

Rovněž by se zřejmě rozjela i lavina žalob zpochybňujících Prahu jako majitele pozemků, s nimiž zatím družstva otálejí kvůli nejednoznačným právnickým názorům. "Nechceme šťourat do toho, jak město k pozemkům přišlo. Chceme se dohodnout," uzavřel Baumruk.