Lidé o peníze za uprchlíky nestojí

Praha - Statisíce korun mohou vydělat majitelé domů a bytů, pokud ubytují na deset let zahraniční uprchlíky. Zájem o tyto peníze však zatím nemají. "A to Praha ještě patří k těm lepším. Více než polovina okresů se o to vůbec nezajímá," tvrdí Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Obce argumentují, že nemají dostatek bytů ani pro své obyvatele, majitelé domů a bytů se zase obávají chování cizinců.

Vláda se snaží už osm let pomáhat integrovat uprchlíky do společnosti prostřednictví dotovaného programu. Za ubytování čtyřčlenné rodiny minimálně na deset let mohou obce získat 130, majitelé domů a bytů dokonce 300 000 korun.

"V Praze se nám takto podaří získat pro azylanty maximálně deset bytů ročně," řekl náměstek primátora Otto Kechner s tím, že vstřícnější jsou městské části z okraje metropole, kde se staví nebo opravuje více nových bytů než v centru.

Například v Kolovratech přidělili uprchlíkům před více než rokem čtyři byty. Naopak první nebo druhá městská část jsou schopny nabídnout každý rok maximálně jeden až dva byty.

Finanční příspěvky za ubytování  uprchlíků

PRO MAJITELE BYTŮ A DOMŮ:
* 150 000 korun za jednoho uprchlíka
* 50 000 korun za každou další osobu, která s ním bude žít ve  společné domácnosti

PRO OBCE A MĚSTSKÉ ČÁSTI:
* 100 000 za každého uprchlíka na rozvoj infrastruktury obce
* 10 000 za každou další osobu, která s ním bude žít ve společné                 domácnosti

PODMÍNKY:
* byt nebo dům musí být celý ve vlastnictví žadatele o příspěvek
* byt musí být první nebo druhé kategorie, s kuchyňskou linkou a sporákem
* majitel se musí zavázat poskytnout byt na minimálně deset let
* s ubytováním uprchlíka musí souhlasit rada obce či příslušné                  městské části

Schválenou žádost přijímá bytový odbor magistrátu, nám. Franze Kafky 1, Praha 1, telefon: [phone]

"Máme omezený bytový fond. Přidělujeme pouze byty, kde nájemník zemřel nebo se odstěhoval," vysvětlil starosta Prahy 2 Michal Basch s tím, že takový byt pak obvykle přednostně získávají žadatelé s trvalým bydlištěm v druhé městské části. "Na azylanty obvykle zbývají ty, o které nikdo jiný nestojí," dodal.

Ještě horší situace je v případě soukromých majitelů domů a bytů. Podle spolumajitele jednoho z pražských bytových domů a zároveň místopředsedy Občanského sdružení majitelů domů Libora Dellina se není čemu divit.

"Kdo se uváže k povinnosti ubytovat cizince na dlouhých deset let. Co když přestane platit nájem? Víme dobře, jaký problém je ho vymáhat," upozornil.

Dodal, že on sám by ubytoval pouze cizince z civilizované země, kde jsou lidé zvyklí, že pokud neplatí, musí se stěhovat. Většina uprchlíků však pochází z rozvojových zemí. "Navíc když v domě bydlí třeba i slušná romská rodina, tržní cena ostatních bytů v něm nebo výše smluvního nájemného jde dolů," upozornil  Dellin.

Kolovraty si ubytování uprchlíků pochvalují
Městská část Kolovraty patří k těm několika málo v Praze, které se rozhodly uprchlíkům pomoci. Před více než rokem jim nabídla čtyři z osmi bytů ve zrekonstruovaném starém domě. Uprchlíci si našli zaměstnání a sžili se s místními lidmi.

"Důležité bylo, že jsme si sami mohli vybrat, kterým azylantům byty poskytneme. Obyvatele jsme na jejich příchod dopředu připravili. Psali jsme o nich v našich novinách a diskutovali s lidmi na veřejných jednání zastupitelstva," říká starosta Marek Ovečka.

V Kolovratech tak získali nový domov čtyřčlenné rodiny z Vietnamu a z bývalé Jugoslávie, politický uprchlík z Běloruska a do garsonky se nastěhoval starší muž rovněž z bývalé Jugoslávie.

"Finanční příspěvek od státu na integraci azylantů jsme využili právě na opravu bytového domu, kam jsme je nastěhovali," tvrdí starosta Ovečka.

"Názor, že lidem v nouzi bychom měli podle možností maximálně pomáhat, v našem zastupitelstvu stále převládá," dodal.