Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé netuší, proč je v pátek svátek

  18:51aktualizováno  18:51
Význam pátečního státní svátku, jehož vyhlášení podpořilo v roce 2000 v českém parlamentu i 38 poslanců ze severní Moravy a Slezska, řadovým občanům prakticky nic neříká. "Je to pro nás zklamání. Měli jsme pocit, že svátek může mít pro občany České republiky podobný význam, jako má pro Američany Den nezávislosti. Zřejmě to ale v našich podmínkách není možné," hodnotí dnes poslanec Radim Turek z Třince krok parlamentu za poněkud unáhlený.
Svatý? Ne, to bude něco s republikou
Sám ale tehdy v optimistické víře za nový státní svátek hlasoval. "Svátek? No asi budeme slavit nějakého svatého," přemítala v ostravských ulicích například policistka číslo 766 městské policie, jaký to vlastně bude národ v pátek slavit 

Kdo byl sv. Václav

Václav se narodil okolo roku 907 a zavražděn byl 28. 9. 935 (nebo 929) ve Staré Boleslavi. Patřil ke třetí generaci vládnoucího rodu Přemyslovců. 

Byl prvorozeným synem a ještě za života svého otce byl vyhlášen jeho nástupcem.  Výchova Václava byla svěřena babičce Ludmile, která byla lidem oblíbena a ctěna.

Drahomíra na Ludmilu ale zanevřela a začala ji pronásledovat. Vše vyvrcholilo 16. 9. 921, kdy byla kněžna Ludmila zákeřně zavražděna na hradě Tetín. Václav se ujal vlády ve svých sedmnácti  letech.

Za svou  politiku byl kritizován, včetně bratra Boleslava, a rozpory se vyostřily v době, když do Čech  vnikl Jindřich Saský z německé strany a dostal se s vojskem až do Prahy. 

Silnému nepříteli  se Václav podrobil, aby "zbytečně svůj lid neobětoval". Bratr Boleslav tehdy pozval Václava do svého sídla, aby společně oslavili svátek Kosmy a Damiána,  napadl knížete a zavraždil ho u vrat kostela. Tělo Václava bylo rozsekáno na kusy.
svátek. Kolegyně v uniformě  ji však okamžitě uzemnila: "Žádný svatý. To bude spíš něco s republikou, ale fakt si nevzpomenu...," dodala policistka.

Den české státnosti, jak se oficiálně jmenuje páteční státní svátek, však není "velkou neznámou" jen pro členy ostravské městské policie. Podobně odpovídala většina občanů oslovených redakcí MF DNES. "Jasně, to je připomenutí výročí mobilizace," spletl si historické  skutečnosti dokonce i vysokoškolák Jan Hrebeň. Výmluvně reagoval včera i padesátiletý učitel z Ostravy Kamil Kotek.

Historik: Děti o tom učit nebudu
"To je pořád změn. Já neučil ani o Velké říjnové revoluci, takže nemusím děti otravovat ani pátečním svátkem. Stejně se za pět let  bude slavit úplně jiný svátek. "Nebyl to šťastný krok parlamentu," má také historik a regionální publicista Miroslav Svoboda  pocit, že nový svátek si národ prakticky nezaslouží.

"Co myslíte sám? Půjdete v pátek na náměstí a budete zpívat svatováclavský chorál? To bylo možné před půlstoletí. Ne dnes," má i ostravský důchodce Josef Janas pocit, že svátek svatého Václava zatím nebyl řadovými občany přijat.

Poslanci by hlasovali dnes jinak
Všichni poslanci parlamentu, zvolení za Moravskoslezský kraj, hlasovali v roce 2000 za vyhlášení nového státního svátku - Dne české státnosti 28. září  (svátek sv. Václava).  "Dnes si myslím, že lepší než svátek sv. Václava, by bylo rozumnější vyhlásit volný den na dušičky, jak také bylo v parlamentu  navrhováno," myslí si poslanec parlamentu za ODS Radim Chytka z Ostravy. "Dušičky se alespoň týkají každého. Kníže  Václav ztěží," dodává.

Není však rozhodně jediným poslancem, který zjistil, že Den české státnosti byl vyhlášen za volný den zcela bez pochopení  veřejnosti. "Měl jsem pocit, že Den české státnosti se může stát podobně významným dnem, jakým je pro Američany Den nezávislosti," věřil původně sociálnědemokratický poslanec  z  Třince Radim Turek, že nově vyhlášený státní svátek nebudou občané považovat  jen za den volna  navíc.

Turek: Lidé by svátek mohli vzít za svůj
"Byla to velice naivní snaha, zklamal jsem se, " dodává Turek. Ostravský poslanec Zdeněk Kořistka  za Unii svobody si nicméně myslí, že lidé nově vyhlášený svátek ještě vezmou za svůj. "Není to zažitý svátek, ale  věřím, že Den české státnosti budeme jednou upřímně ctít."

Poslanci  parlamentu za Moravskoslezský kraj se nicméně brání tomu, aby svátku, který sami podpořili svým hlasováním, dělali v kraji nějakou propagaci. "Ne, osvěta už není naše záležitost," říká poslanec Radim Turek.

Lidé: Nikdo se nás na nic neptal
"Já to nechápu. Nikdo se nás občanů neptal, zda chceme nějaký nový svátek. Byl bych spíše proto, kdybychom se vrátili k tradičním katolických svátkům, jako je třeba slaví lidé v Bavorsku. Myslím tím třeba Svatodušní svátky," nevěří ostravský důchodce Josef  Melichar, že dnes Den české státnosti, potažmo sv. Václava, může někoho oslovit.   

"Mám historické vzdělání, takže vím, že osudy svatého Václava jsou pro většinu populace velkou neznámou. Já konečně také neřeším, kolik volů prodal kníže Václav do Němec?" Parafrázuje  poslanec Radim Turek svatováclavskou legendu.

"Svatý Václav byl pro nás za války  symbolem boje proti Němcům. V kostele se zpívával svatováclavský chorál, který nám dodával sílu přežít v německé porobě," vzpomíná devětašedesátiletá ostravská důchodkyně Alena Bittnerová. "Podívejte se. Nějaký svátek mít musíme. Máme snad raději slavit  21. srpen  1968 jako Den národní hanby?" Ironicky dodává poslanec Radim Chytka.

Proč státní svátek?

Den české státnosti byl vyhlášen podle Zákona ze dne 29. června 2000 o státních svátcích a ostatních svátcích, o významných dnech a dnech pracovního klidu. Zákon, který se skládá z šesti rozsáhlejších paragrafů, byl při svém vzniku provázen mohutnou poslaneckou diskusí.

Kdo sledoval podrobněji parlamentní jednání,  mohl zjistit, že hlasování  o některých svátcích vzbudila mimořádnou pozornost. Velkou diskusi vyvolal i den 28. září: Den české státnosti. Kritici namítali, že "vznik státnosti" by neměl připadat na den sv. Václava, a brali v pochybnost Václavovu státotvornost.

Podobné námitky se objevily již za první  republiky při určování data svatováclavského milénia: 1929 nebo 1935. Nakonec ale převládl smírný názor, "že tam někde uprostřed úsvitu skrytého v legendách" skutečně český stát vzniká, ačkoliv nejde přesně určit jeho dataci.
Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.