Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé přestávají dávat církvím na charitu. Máte dost z restitucí, říkají

  4:59aktualizováno  4:59
Církevní restituce mají nečekaný dopad. Dárci, kteří dříve přispívali církvím na charitu, nabyli dojmu, že církve díky navrácení majetku zbohatnou a peníze už nepotřebují. Církve sice dostanou majetek, ale provoz si nově budou muset hradit ze svého. Kvůli úbytku přispěvatelů teď například na charitu pro děti z rozvojových zemí musejí přispívat ze svého.
Církevní restituce mají nečekaný dopad - dárci jim přestali přispívat na charitu. (Ilustrační snímek)

Církevní restituce mají nečekaný dopad - dárci jim přestali přispívat na charitu. (Ilustrační snímek) | foto: Libor TeichmannMAFRA

"Ředitel charity mi přeposlal několik dopisů od lidí, kteří dále odmítli přispívat na náš program Adopce na dálku s odůvodněním, že už máme peníze, že už je nepotřebujeme. Je to smutné," říká ekonom Pražského arcibiskupství Karel Štícha.

Církve chtějí vrátit notový zápis i schody Čtěte ve středu, 8. ledna

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Na školné dětem z Ugandy či Indie tak bude muset nyní arcibiskupství více přispívat z vlastních zdrojů. Podobná atmosféra podle Štíchy panuje také při žádostech o státní příspěvky na opravu památek. "Dříve jsme dostávali často státní příspěvky, nyní se mezi žadateli posouváme k těm, kteří jsou spíše níže," dodává.

Církve se přitom v rámci restitucí vzdaly podpory ze státního rozpočtu a do budoucna budou svůj provoz financovat z výnosů ze získaného majetku. Neznamená to tedy automaticky, že by měly peníze navíc.

Minulý týden skončila lhůta, dokdy mohly církve podávat žádosti o navrácení majetku zabaveného komunistickým režimem. Úřady musí v následujícím půlroce rozhodnout o tom, zda mají na 70 tisíc požadovaných pozemků a 900 budov právo.

Pražský hrad si řeší Duka se Zemanem

Podle Štíchy nedostalo Pražské arcibiskupství zatím téměř nic. Jako organizace s dlouhou tradicí patří mezi největší žadatele v zemi. Požadují kolem 22 tisíc hektarů lesů a zhruba osm tisíc hektarů zemědělské půdy. Movitý majetek není podle Štíchy tak významný.

Pražské arcibiskupství už začalo jednat o vydání lesních pozemků v Blatnu u Chomutova. Celkem jim tam patřilo tři tisíce hektarů lesů. "Přírodní rezervace zabírá 140 hektarů. O to tedy dostaneme méně. Těžko mohu přesně odhadnout, kdy jednání bude u konce," uvádí Štícha. Spory o Pražský hrad nechtěl komentovat s tím, že si je řeší kardinál Duka s prezidentem Zemanem.

Přestože ještě téměř žádné pozemky nemají, už pomalu začínají plánovat, co s novým majetkem podniknou. Mají charitu diecézní a pak charity při farnostech. Ty dohromady provozují desítky různých zařízení, domy pro seniory, azylové domy, domy pro matky s dětmi. "Máme plány na rozšiřování, ale v této chvíli je obtížné říct, nakolik je to ve vazbě na církevní restituce. Málo se to ví, ale katolická charita je největším poskytovatelem těchto služeb v Česku. A to budeme samozřejmě dále rozvíjet," řekl Štícha.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.