V Hřensku zase mají školu, kam chodí jen pět dětí. "Škola je mnohdy to poslední, co obcím zůstalo. Obávají se, že se zánikem školy je opustí mladé rodiny. Ale je to neekonomické," říká předseda Asociace základního školství Karel Bárta.
Šéf České školní inspekce Miroslav Hanzelka dodává: "Je to absurdní. Kvůli pěti dětem se platí ředitel, učitelé, uklízečka. To si žádný evropský stát nemůže dovolit." Lidé, obce a města však často odmítavě reagují na to, že jim vláda chce vzít letité jistoty.
Ministryně zdravotnictví Marie Součková minulý týden s nebývalou razancí řekla, že polovina z 201 akutních nemocnic je nadbytečná. O den později pak premiér Vladimír Špidla prohlásil, že je potřeba odvážněji začít s rušením škol. Politici tvrdí, že jinak se z finanční mizerie obou resortů země nedostane.
Nevyužité nemocnice a školy podle nich polykají mnoho peněz, jež by se daly využít smysluplněji. A obvykle také nejsou dobře vybavené. Podle expertů je rušení škol a přeměna nemocnic trend, který je logický a nelze ho zastavit.
Lidem je však nutné současně zajistit kvalitní alternativu: školní autobusy, ordinace otevřené do večera a fungující záchranku. Ta pak může člověka s infarktem odvézt i na desítky kilometrů vzdálené pracoviště, které mu nabídne tu nejmodernější léčbu. Politici to však lidem neumějí vysvětlit.
Dětí víc nebude, říká demografka
Základní škola v Hřensku patří k nejmenším v republice. Děti, které se tu učí, lze spočítat na prstech jedné ruky. Prvního září jich do školních lavic usedlo pouhých pět. Bez finanční pomoci obce a kraje by škola skončila. Místní lidé se jí však nechtějí vzdát.
"Dotovat školu se finančně rozhodně nevyplatí. Místní občané si ale odhlasovali, že zůstane," říká starosta Hřenska Jan Havel. Je to takový rodinný typ školy. Letos tu přivítali nového prvňáčka. "Bude nás navštěvovat holčička z Mezné. Na uvítanou jsme jí zazpívali a předali dárek," pochlubila se ředitelka školy Jaroslava Hermanová.
Z obce přitom jezdí pravidelná autobusová linka do České Kamenice. Děti by tedy mohly bez problémů dojíždět. Letošní náklady Hřenska na provoz školy činily asi 700 tisíc korun. Z ekonomického hlediska je to přepych. Jenže pro mnoho lidí je rušení škol či nemocnic ztrátou jistot, na něž byli léta zvyklí.
Bojí se, že například za zrušenou nemocnici nedostanou adekvátní náhradu v podobě špičkově vybavené ambulance fungující do nočních hodin a spolehlivé záchranky (jak to slibuje ministryně zdravotnictví). I proto se podobný krok zatím nepodařilo dotáhnout do konce žádné z vlád.
"Zdá se to nelidské, ale jiné racionální řešení není," říká demografka Jitka Rychtaříková z Univerzity Karlovy. "Kvalitní škola a stejně tak nemocnice s nejmodernějšími přístroji nemůže být všude. Než se je snažit všude mít, vymysleme, jak tam lidi dovézt," míní.
Několik "ohrožených" škol se na ni obrátilo, aby jim vypracovala podpůrný posudek. "Bohužel dětí víc nebude," říká docentka Rychtaříková. A peněz ve zdravotnictví zřejmě také ne. Ty, které jsou, mají jít do vybavení specializovaných center ve větších městech.
"Mnozí lidé si stále neumějí představit, že by se měla medicína dělat jinak, než se dělá v okresní nemocnici," říká primář interny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Sucharda. "Jenže nemocnice nejsou k utírání čelíčka. Lidé by se měli léčit tam, kde to umějí nejlépe a nejrychleji."
Náměstek jihomoravského hejtmana Ladislav Šmíd uvádí příklad: "Lékaři dokážou použít nejmodernější léčbu infarktu do dvou hodin. Za tři dny jde člověk do práce, kdežto v okresní nemocnici by ležel týden. A v našem kraji se dostanete do Brna do jedné hodiny."
Regiony se však brání, aby jim někdo diktoval z Prahy, co se má zrušit. "Regiony vědí nejlíp, co kde mohou lidé postrádat. Ne všude to jde bez náhrady," upozornila předsedkyně školské komise Asociace krajů Alena Šterbová.
