Jedním z těch, kteří si energii zajišťují vlastní cestou, je i Pavel Šicha. V obci Bláto na Kutnohorsku buduje z bývalého JZD energeticky soběstačnou farmu. "Elektřinu chceme vyrábět z bioplynu, slunce a větru, to znamená využívat ideálního energetického mixu v malém objemu," říká Šich.
Bioplynová stanice už je v provozu od prosince a kromě elektřiny, jejíž přebytky majitel prodává do sítě, zásobuje farmu i teplem.
Aktuální vydání MF DNES v elektronické podoběStahujte v pátek 15. března
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Šich, který se díky farmě bude zásobovat i veškerými potravinami, se považuje za nadšence, kterých jsou v Česku jen desítky. Kromě jemu podobných se na samozásobování spoléhají například lidé, kteří postavili dům či chatu na pozemku, kam nevedou elektrické kabely ani plynové potrubí, a je to pro ně jednodušší než zajišťovat přípojku.
Alternativními zdroji se však proti rostoucím cenám "pojišťují" i domácnosti, které k zelené energii žádný blízký vztah nemají. Na střechách rodinných domů i paneláků rychle přibývají solární panely. Přestože stát po fiasku se štědře nastavenou podporou příspěvky výrazně omezil.
Odstřiženi od sítě
"S růstem cen energií lze očekávat, že zájem lidí o úsporné zdroje dále poroste," míní Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Výrazný pokles cen solárních panelů přispívá k tomu, že by se tento zdroj mohl brzy obejít zcela bez dotací. (Více čtěte zde.)
Ušetřit se dá i změnou dodavatelePorovnejte si ceny a vyberte si nejvýhodnější nabídku na Energie DNES. |
Závislosti na velkých dodavatelích se však už zbavují i celé obce. Kněžice ve středních Čechách si vyrábějí v bioplynové stanici elektřinu, kterou prodávají do sítě. Současně jim zařízení vyrábí levné teplo pro domácnosti. Radnice chce směřovat k úplné soběstačnosti.
V sousedním Německu jsou v tomto ohledu o dost dál. Podobným směrem se tam vydává stále více samospráv. Od velkých distributorů elektřiny se tam jako první odstřihla braniborská vesnice Feldheim, která vyrobí dost energie nejen pro svých 130 obyvatel, ale pokryla by prý spotřebu čtyřiceti tisíc domácností.
Kolem vsi stojí čtyřicet větrníků. Když je energetický koncern odmítl připojit na svou rozvodnou síť, vybudovali si Feldheimští síť vlastní. Každá domácnost musela investovat zhruba padesát tisíc korun, ale nyní má energii až o pětinu levnější, než kdyby ji obyvatelé brali zvenčí. Vesnice vyrábí i vlastní teplo. Bioplyn získává z kukuřice a prasečích výkalů. Na feldheimský energetický zázrak se prý ročně přijedou podívat tři tisíce turistů, nejzvídavější jsou Japonci, jichž přibylo po katastrofě ve Fukušimě.
