Galileo pojmenoval Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Nejzajímavější je asi Io, na jehož povrchu byly objeveny činné sopky. Europa je zase pokryta tlustou ledovou vrstvou, pod kterou je pravděpodobně tekutý slaný oceán. Ganymedes je největším měsícem ve Sluneční soustavě.
Jupiter, který má 11,2 krát větší průměr než Země, je takřka celý z plynů, mezi nimiž převažuje vodík. Výrazně zbarvené pásy v jeho atmosféře jsou důsledkem rotace.
Charakteristickým útvarem Jupiterovy atmosféry je Velká rudá skvrna. Je to obří vír, který má charakter anticyklony. Je větší než Země. Nitro Jupitera je pravděpodobně kamenné. Další vrstvu tvoří podle předpokladu astrofyziků kapalný vodík a helium. Kolem planety je rozsáhlá magnetosféra.
Na noční straně Jupiteru byly pozorovány polární záře mnohem jasnější než pozemské. Podrobnější informace o této planetě přinesla na Zemi v roce 1979 vesmírná sonda Voyager. U Jupiteru objevila tenký systém prstenců. Je složen převážně z prachových částic a ze Země není pozorovatelný.
 Fotografie Jupiterova měsíce Io, pořízená sondou Galileo pomocí infračerveného, zeleného a fialového filtru, který upravil barvy přibližně do spektra, vnímaného lidským okem. Černé, hnědé, zelené, oranžové a červené skvrny jsou aktivní vulkány a jejich okolí. |
