"Červencový propad tržeb v maloobchodu o deset procent tento trend jenom potvrzuje," dodává Jáč. Heslem dne se stalo: Každou vydělanou korunu dvakrát obrátit v dlani. "Platy nerostou a inflace je stále vysoká. Navíc kvůli rostoucí nezaměstnanosti se lidé stále více bojí, že přijdou o místo," popisuje Radomír Jáč situaci, v níž se lidé rozhodují, zda zajít do obchodu, či do banky. Oživení spotřeby se podle odborníků dá očekávat nejdříve začátkem příštího roku. Také sociolog Jiří Večerník hodnotí chování lidí jako pochopitelné. "Jejich spotřeba se neodvíjí jenom od příjmů, ale i od očekávání budoucího vývoje. Proto ty úspory rostou. Navíc domácnosti pozvolna mění strukturu spotřeby. Jak jim neustále stoupají výdaje, například na bydlení, přestávají žít takzvaně z ruky do úst a o své spotřebě přemýšlejí v delším časovém horizontu," vysvětlil. Rostoucí vklady v bankách navíc podle sociologa Jiřího Večerníka dokladují i vyšší důvěru obyvatelstva v domácí měnu. O tom, zda větší snaha spořit přinese nové zdroje na investice, však zatím analytici odmítají spekulovat. "Je to pořád odložená spotřeba, těžko říci, kdy lidé své rezervy vyčerpají," říká Radomír Jáč. "Asi je to jenom dočasný jev, klasická reakce na recesi je totiž taková, že se méně spoří," doplňuje Vladimír Kreidl ze společnosti Patria Finance. Možná se ovšem podle něho domácí ekonomika dostává do podobné situace jako Japonsko, kde lidé jsou natolik skeptičtí, že za žádnou cenu nechtějí utrácet a raději peníze ukládají. Přínos vyšší spořivosti podle Kreidla stále vychází naprázdno kvůli nízké efektivnosti bankovního sektoru, který nedokáže převést vklady na ty správné investice. "Hrubá míra úspor se pohybuje kolem třiceti procent, což je o dost více než v západní Evropě, ale kvůli špatné politice bank nedokážeme vlastní naspořené zdroje využít na investice," prohlásil analytik. Podle něho se stále mluví o tom, že centrální banka musí snížit úrokové sazby anebo že vláda musí rozhýbat ekonomiku vyšším deficitem. "Ale to je úplně vedle. Růst hrubého domácího produktu se tak podpoří jen krátkodobě. Aby HDP rostl třeba dalších třicet let, je potřeba v první řadě zefektivnit bankovní sektor," řekl Kreidl. Na rozdíl od domácností jsou na tom úspory podniků v bankách podstatně hůře - během prvního pololetí prudce poklesly o 73,2 miliardy korun. "Část tohoto poklesu jde na vrub sezonnosti. Další část dokladuje zhoršenou finanční situaci podniků. A konečně, podniky zřejmě nejsou spokojené s bankovními službami a začaly své peníze ukládat do jiných instrumentů," dodal Kreidl. Generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek k tomu poznamenal, že firmám se rovněž ztenčují provozní prostředky, a proto krev do svého hospodaření dodávají z úspor.
