Natascha už nenosí šátek. Opustila image, kterou si vytvářela zpočátku kvůli fotografiím. Nechtěla, aby ji lidé poznávali na ulici. Někteří od ní ale schválně v metru odvracejí zrak.
"Velmi nenápadné!," komentuje to v rozhovoru pro dnešní rakouské listy Kurier a Der Standard Natascha. "Pak si ještě něco šuškají. Často mě ale vůbec nepoznají."
Publicita ale Natasche přináší i příjemná setkání. "Nedávno mi jedna paní v supermarketu přála štěstí. Byla velmi milá."
Knihu napíše jedině sama
Příběh "Kampuschová" je natolik silný, že se nabízí jeho převedení do knižní a filmové podoby. "Pokud by nějaká kniha vznikla, tak ji napíši já sama," tvrdí Natascha, která se chce stát novinářkou. O zfilmování svého příběhu zatím nepřemýšlí, to je podle jejích slov zatím ve hvězdách.
Natascha také v rozhovoru popřela spekulace o tom, že se její matka znala s Nataschiným věznitelem Wolfgangem Priklopilem. Potvrdila ale, že by chtěla vlastnit Priklopilův dům, v němž v zajetí strávila téměř osm let, "aby se z tohoto objektu nestala kuriozita, svého druhu poutní místo, kde by pak byly ke koupi popelníky a hrníčky na kávu".
Boj s nedůvěrou
Část veřejnosti Nastasche nedůvěřuje. Média píší o tom, že Natascha mohla od svého věznitele utéci například na lyžařském výletu."Pochopitelně jsem se pokusila někomu svěřit, snažila jsem se třeba navázat oční kontakt. Ale nešlo to," říká v současnosti nejznámější Rakušanka.
"Jak byste reagoval, kdyby najednou někdo na vleku začal křičet o pomoc? Nanejvýš byste si myslel, že jsem zraněná, ale jinak byste mi nemohl pomoci."
Osmnáctiletá Kampuschová také potvrdila, že se 1. října poprvé zúčastnila parlamentních voleb. "Orientuji se spíš na témata. Například na životní prostředí nebo problém těžkých kovů ve stravě. O víkendu jsem byla v restauraci s rychlým občerstvením na hamburgeru. To mi přišlo eticky a morálně sporné, a navíc ještě nezdravé," poznamenala dívka.
