"Lidé by ve svém daňovém přiznání uvedli i sdružení, v jehož prospěch by chtěli část daně odvést," popsal MF DNES princip připravovaného zákona Ivo Hartmann, náměstek vicepremiéra Pavla Němce z Unie svobody.
Například účetní s průměrnou mzdou 18 tisíc korun měsíčně by tak mohla ročně ze svých daní věnovat některé nevládní neziskové organizaci, třeba takové, která nyní pomáhá zničené jihovýchodní Asii, 248 korun. O stejnou částku by "ochudila" státní kasu.
Návrh podle Hartmanna ministr Němec předloží do konce ledna, ale vláda už na něj předběžně kývla, když schválila zprávu o nevládních neziskových organizacích v České republice.
Podle předběžných odhadů se počítá s tím, že by nevládní organizace, které se věnují humanitě, kultuře či sportu, takzvanými "daňovými asignacemi" získaly ročně asi 300 milionů korun. Vládní odhad vychází z toho, že by takto část svých daní chtěla přesměrovat asi třetina zaměstnaných lidí.
Nyní dostávají nevládní organizace dotacemi z veřejných rozpočtů ročně více než 5 miliard korun. Daňové asignace by pro ně znamenaly nový příjem. O dotace by nepřišly.
Představitelé některých nevládních sdružení záměr vítají. "Myslím, že bude dobré pro občany, že se budou moci rozhodnout, na co chtějí přispět. Přiměje to ale i ta sdružení, která budou mít o podporu zájem, aby o sobě dala více vědět a byla transparentní," řekl ve čtvrtek Tomáš Pojar z nadace Člověk v tísni.
Záměr zavést daňové asignace chválí též předseda správní rady Nadace Adra Vítězslav Vurst. Podle představitelů nadací i Němcova náměstka Hartmanna je pro začátek vhodné, aby lidé sami určovali, kam pošlou jen jedno procento ze své daně. Zvyšuje to šanci na přijetí návrhu a daňové asignace neochudí příliš ani státní rozpočet.
Princip daňových asignací funguje už nyní v Maďarsku, na Slovensku, v Polsku, ale i v některých západoevropských zemích.
