Právě mikroskopické pozůstatky škrobových zrn jsou podle nich důkazem, že se lidé před vznikem zemědělství rozhodně neomezovali na konzumaci masa, ale vyráběli si jakousi primitivní verzi dnešního chleba.
Nástroje, pomocí kterých lidé před desítkami tisíc let vyráběli mouku, objevily vědecké týmy na třech místech Itálie, v Rusku a v České republice. Příprava chleba ale zřejmě byla rozšířená po celé Evropě.
Výroba mouky byla poměrně zdlouhavá a lišila se podle místa, ve kterém lidé žili. "Různá velikost a stavba nalezených škrobových zrn ukazuje, že lidé mouku vyráběli z různých druhů rostlin. Samotná výroba mouky pak zahrnovala řadu kroků od oškrabování kořenů rostlin, přes sušení až k závěrečnému mletí," citovala agentura AFP čerstvě publikovanou vědeckou studii, která výrobu chleba popisuje.
Mouku lidé smíchali s vodou a ze vzniklé hmoty na horkých kamenech pekli chléb. Ten se ve výsledku podobal spíše dnešní pitě. Byl placatý a křupal. "Tak dobře jako dnešní chleba to ale nechutnalo," řekla agentuře Reuters historička Laura Longo, která se na studii podílela.
Nález je podle ní přelomový hlavně v tom, že vědci doposud věřili, že lidé začali mouku používat až zhruba před dvaceti tisíci lety. Z té doby totiž pocházel dosud nejstarší důkaz o existenci mouky. Archeologové její pozůstatky objevili při vykopávkách v Izraeli.
