ČTĚTE TAKÉ:
Důchodce musel zaplatit soudní výlohy
Když střela předloni zasáhla do nohy recidivistu, který se chtěl podívat dovnitř chaty, důchodce skončil jako obžalovaný před soudem. Soudci sice řekli, že se dopustil nedovoleného ozbrojování, ale žádný trest mu nevyměřili.
Přesto před několika dny přišla důchodci složenka, aby zaplatil náklady na soud - bez dvou stovek rovných osm tisíc korun. Doskočil vzal peníze, které si šetřil na zakoupení pobytu v lázních, a tři dny po převzetí dopisu je poslal na účet soudu.
To, že invalidní důchodce musel zaplatit tisíce korun za snahu ochránit svůj majetek, rozpoutalo mezi čtenáři vlnu solidarity. Řada z nich chtěla Oldřichu Doskočilovi poslat peníze.
"Proč jsem chtěl pana Doskočila podpořit? S jeho řešením ochrany majetku souhlasím. A jak je v internetové diskusi vidět, rozhodně nejsem sám," řekl Miroslav Hes, který se jako první zajímal o účet nebo adresu důchodce.
"Jsem přesvědčen, že člověk má právo si chránit svůj majetek jakýmkoli způsobem. Kdo sáhne na můj majetek, musí počítat s tím, že se mu může něco stát," dodal.
Bývalého soustružníka Oldřicha Doskočila zájem lidí potěšil, ale zároveň zaskočil. "Lidi mi chtějí posílat peníze? To snad ne! Hrozně moc děkuju všem, kteří mi chtějí pomoci. Ale já přece od nich nemůžu nic vzít!" řekl.
"Strašně mi pomáhá duševní podpora, kterou od lidí cítím, to je pro mě důležité. Ale peníze si vzít nemůžu, opravdu. Tím, že jsem je poslal na účet soud, považuju celou věc kolem mé bývalé chaty za uzavřenou. Jsem rád, že je to za mnou."
Oldřich Doskočil už chatu nemá. Když střela zasáhla do nohy muže, jež u soudu tvrdil, že tam hledal staré železo, starý pán ji přenechal svému vnukovi.
"Ať se teď stará on, já už na to nemám nervy. Chtěl jsem na stará kolena odpočívat na zahrádce, teď trávím horké léto na lavičce před činžovním domem v Plzni, kde bydlím. Přesně tak, jak jsem to ve stáří nechtěl," říká Doskočil.
A snaží se být nad věcí. "Když mi bylo padesát, uklidil jsem do komory lyže. V šedesáti jsem kvůli špatným kloubům schoval taneční střevíce, v sedmdesáti jsem odhlásil auto a loni jsem dal chatu vnukovi. Co mě čeká asi v osmdesáti?"
