Lidé chtějí víc za půdu pro průmyslovou zónu

  • 2
Jezernice - Plány na vytvoření průmyslové zóny musí Obecní úřad v Jezernici uložit k ledu. Nejdřív jen dva lidé, pak sedm a teď už deset obyvatel totiž řeklo obci na nabídku výkupu pozemků rázné "Ne". Důvod? Zejména nízká výkupní cena pozemků. Obec nabídla jednotnou cenu 70 korun za metr čtverečný, což je zhruba o 40 korun méně, než získala většina lidí z nedalekých Hranic při výkupu pozemků pro továrnu Philips.

"Jednak si myslím, že nabízená cena je nízká a pak - stačí se podívat, jak to teď vypadá mezi Drahotušemi a Hranicemi, kde stojí Philips. Fabrika místo změnila tak, že je to tam hrozné. Žít bych tam nechtěl," řekl Luděk Vítek, jeden z desítky lidí, kteří svůj pozemek nechtějí prodat.

"Je pravda, že Jezernice má mezi železniční tratí a silnicí ideální místo pro podnikatele. Jenže proč tím máme trpět my, kteří tu chceme dál žít a mít klid a hezké prostředí okolo?" ptá se muž.

"Svůj pozemek jsem nabyl po otci a ten jej získal zase od svého táty. A já mám být zrovna ten, kdo se jej tak lacino zbaví? Možná kdyby cena za výkup byla mnohem víc zajímavější, začal bych o tom uvažovat," připouští další z majitelů pozemků, který si však nepřál být jmenován.

"Sám si uvědomuji, že to není nijak vysoká částka," řekl starosta obce Dušan Pořízka. "Pořád je to ale mnohem víc, než jaká je odhadní cena parcel. Rádi bychom lidem dali ještě víc, klidně co si řeknou, ale máme třímilionový rozpočet a výkupy všech pozemků v zóně by nás už při nynějších 70 korunách přišly na 21 milionů korun, což je značně vysoká částka," řekl starosta.

"Já vím, že je to pro obec hodně. Jenže ta si musí uvědomit, že v dnešní době jí nikdo nic za hubičku nedá. Když si budu chtít koupit auto, tak si taky musím vybrat takové, na které mám, a nemám-li na něj, tak jej nemůžu kupovat," tvrdí rozhodně další z majitelů pozemků, který nechtěl zveřejnit své jméno.

Starosta se naopak spíš domnívá, že lidé se inspirovali sporem o pozemek v Hranicích a chtějí za něj po vzoru Markéty Regecové získat co nejvíc. A to nejlépe přímo od firem, které v budoucnu budou chtít do průmyslové zóny investovat.

"Navíc si u nás lidé zřejmě díky stavbě rakouské cihelny Wienerberger zvykli na to, že je možné získat za parcelu miliony korun. Tato firma totiž před časem po obsáhlém průzkumu zjistila, že u nás jsou nejlepší ložiska té správné hlíny v celé Evropě, a protože tu hlínu potřebuje a jinam jít nemůže, dala lidem za pozemky, co chtěli, a ještě jim slíbila zaměstnání," vysvětlil Pořízka. "Jenže teď jde přece o něco jiného - o budoucí prosperitu obce," posteskl si.

Právě možnost vytvoření průmyslové zóny a výhodná poloha, ležící přímo na hlavním tahu z Olomouce na Ostravu, byly jedním z impulzů, proč se před rokem a půl Jezernice odtrhla od Lipníka nad Bečvou. S Lipníkem Jezernice už víc než rok pracuje na vybudování společného více než padesátihektarového průmyslového parku, z něhož Jezernici patří větší polovina pozemků.

"Zatímco Lipník už má všechny pozemky ošetřeny a ještě letos se na nich zřejmě začne pracovat, my můžeme celou práci zabalit. Myslím, že je to velká škoda, a to nejen proto, že obecní úřad za vytvoření předběžných smluv o výkupech, které máme zhruba se 70 procenty majitelů pozemků, už investoval víc než sto tisíc korun," řekl Dušan Pořízka.

František Kaštyl, ředitel Regionální agentury pro rozvoj střední Moravy, která spolu se státní agenturou Czech invest pracuje na budování průmyslových zón v kraji a na přilákání investorů, však situaci tak černě nevidí.

"Není to žádná pohroma, když u Jezernice zatím nevznikne průmyslový park. Lidé mají sice plné právo říct: 'Neprodám,' ale zároveň nikde není napsáno, že po čase nezmění názor. Myslím si, že ještě není nic ztraceno. Obec svůj plán prakticky jen odloží a až lidé uvidí, jak na druhé lipnické polovině vyrůstají nové podniky, možná se najde řešení samo," řekl František Kaštyl.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video