Striptérka Dominika

Striptérka Dominika | foto:  Dan Materna, MAFRA

STRIPTÉRKA: Základ je letuška a policajtka. Klient si může sáhnout, nic víc

  • 343
Ke striptýzu se Dominika Mertová dostala před lety díky práci servírky „nahoře bez“. „Klient se mě může lehce dotýkat, sednu si mu na klín, může mi rozepnout podprsenku. Ale tak nějak rozumně, rozhodně mi nemůže sahat na intimní partie,“ vysvětluje v seriálu Lidé Česka, kde jsou její hranice. Často prý musí důrazně vysvětlovat, že nabízí jen tanec, nikoliv sexuální služby.

Máte danou choreografii svých vystoupení, nebo improvizujete?
Nějakou choreografii mám, ale musí se i improvizovat. Záleží na typu akce a na prostředí. Nemůžu mít stejnou choreografii, když dělám na diskotéce, kde je velký prostor, jako když vystupuji v malém salonku nebo limuzíně.

Lidé Česka

seriál iDNES.cz

Lidé Česka

Zapomeňte na politiky, vrcholové sportovce, hvězdy showbyznysu a další celebrity.

Portál iDNES.cz přináší druhou řadu seriálu rozhovorů s mediálně neznámými lidmi.

Po 60 vydaných dílech a roční pauze jsme opět pečlivě vytipovali reprezentanty profesních či zájmových skupin napříč Českem a během roku zveřejníme další desítky interview, ve kterých zprostředkujeme radosti i starosti zpovídaných.

Motto projektu zní:
Každý má co říci

Máte zajímavý tip na dalšího hosta našeho seriálu?
Napište nám na na adresu: lideceska@idnes.cz

Kde všude vystupujete?
V klubech, restauracích, na apartmánech, na lodích, venku u vody, na zahradách, na různých oslavách, ale i grilovačkách... Nejzajímavější je to v limuzínách, tam není prostor, není to tedy ani tak tancování, ale spíš vlnění. Tančíme v podstatě všude.

I na svatbách?
Za celý život jsem měla jen jednu poptávku přímo na svatbu a přišlo mi to dost zvláštní. Nejběžnější jsou rozlučky se svobodou.

Kde tančíte nejraději?
Těžko říct, místo je mi celkem jedno. Spíš záleží na lidech, jde o to, aby byli milí a byla příjemná atmosféra.

To tedy není pravidlem?
Ne, to rozhodně ne. Ani se to nedá předem odhadnout...

A nemáte obavy o svou bezpečnost, když vyrážíte vystupovat do soukromého apartmánu?
Ne, jezdí se mnou bodyguard. A apartmány jsou většinou v pohodě. Klienti totiž při objednávání ukazují občanky, nejsou anonymní, takže si nemůžou tolik dovolovat. Nejhorší jsou diskotéky, tam přijde každý, většinou vystupuji po půlnoci, kdy jsou lidé dost opilí a moc se nehlídají.

Předpokládám, že se někteří rozvášní, a chtějí víc. Kde je ta hranice, co jim ještě dovolit? Mohou se vás diváci na vystoupení dotýkat?
Ano, většinou dělám kontaktní striptýz, často pro oslavence, který má narozeniny nebo rozlučku. Když tam není, tak si na diskotéce vytáhnu z publika někoho, kdo vypadá „použitelně“. Může se mě lehce dotýkat, sednu si mu na klín, může mi rozepnout podprsenku. Ale tak nějak rozumně, rozhodně mi nemůže sahat na intimní partie.

Z pětadevadesáti procent na rozlučkách přijdou a ptají se, jestli by nešlo ještě něco víc. Vždycky jim vysvětlím, že mají smůlu, že jsme opravdu jenom tanečnice. Maximálně můžu přidat ještě jedno vystoupení, když mám čas. Ale je to stále jen taneční show. Žádný sex.

Jak se zbavujete dotěrných diváků?
Většinou pochopí, když se na ně člověk zamračí, že tudy cesta nevede. Když to nepochopí, tak je odstrčím, nebo je zpražím, ať se uklidní.

Musela jste někdy vystoupení předčasně ukončit?
Dvakrát. Jednou to byl striptýz se šlehačkou. Když jsou chlapi opilí a mají jenom blbé řeči, tak se to dá, ale tihle byli opravdu zlí. Ve finále to dopadlo tak, že mi jeden z nich šlehačku nastříkal do vlasů. Na to jsem háklivá. Řekla jsem jim, že když se neumějí chovat, tak mají smůlu a vystoupení skončilo. Pak se mi jednou stalo, že si opilý frajer sundal pásek a vší silou mě přetáhl přes zadek. Můj bodyguard ho hned šel umravnit.

Odložíte při tanečku vždy všechny svršky?
Většinou ano. Jen výjimečně, když je to vystoupení pro starší lidi, když je tam hodně žen, nebo vystupuji za světla a jsou tam ještě i teenageři, tak se svléknu jen do kalhotek. Ale to se děje jen zřídka.

Na jakou hudbu nejraději tančíte?
To záleží na kostýmu - na každý mám jinou hudbu. Když mám kostým policajtky, tak to začíná sirénou a pak hraje třeba klasika Ein, zwei, polizei. Když máme sado maso vystoupení, tak hraje tvrdší hudba, třeba Rammstein. Když mám kostým zdravotní sestřičky, tak je to zase jemnější, sladší song. Výběr kostýmu je většinou na mně, sem tam si klient řekne, že by chtěl třeba tu policajtku. Většinou mu to je ale jedno.

Dominika Mertová

Narodila se v Pardubicích. V současnosti si dodělává maturitu na karlínském gymnáziu. Plánuje studia judaistiky. Desátým rokem se živí jako striptérka. Pracuje pro agenturu Rozlucky.com a sama vede agenturu Doministrip. Ve volném čase sportuje, čte a zajímá se o židovské dějiny.

Který kostým je váš oblíbený?
To záleží na období. Často mám třeba půl roku oblíbený kostým, který bych nosila nejraději pořád, pak se mi omrzí a sáhnu zase po jiném. Teď zrovna mám ráda takový černý kostým zdravotní sestřičky. Kromě toho mám latexový kostým, námořnici, vojandu, závodnici Formule 1, letušku a kovbojku. Úplný základ je ale sestřička a policajtka. Ty musí mít každá striptérka, ty jsou nejžádanější.

Vystupujete obvykle sama, nebo ve skupině?
Většinou sama nebo ve dvou, to hlavně když je to lesby show nebo sado maso show.

Kolik si striptérka za vystoupení vydělá?
Za jedno vystoupení je to přibližně kolem patnácti stovek. Záleží samozřejmě na typu vystoupení i na lokalitě. V Praze je to levnější. Když se jede někam daleko, tak je to dražší.

Jezdíte i do zahraničí?
Ano, ale jen do okolních zemí: hlavně Polsko, Rakousko, Německo.

Jak dlouho v branži děláte? A zajímá klienty váš věk?
Dělám to už deset let. Svůj pravý věk klientům neříkám a nebudu ho raději říkat ani vám. Když se mě někdo zeptá, kolik mi je, tak odpovím podle světla a podle toho, jak moc jsou klienti opilí...

Jak jste se k této práci dostala?
Ze začátku jsem dělala normální servírku. Potom jsem dostala nabídku na obsluhu nahoře bez, tenkrát za dobré peníze. Od toho už je krůček ke striptýzu, říkala jsem si, že bych to chtěla zkusit. Později jsem si založila vlastní agenturu.

A nemusela jste překonávat stud?
Ne, já jsem byla nervózní, abych něco nezkazila, ale nikdy jsem se nestyděla.

Objednávají si vaše vystoupení i ženy?
Ano, hodně. Často pro sebe i pro manžela či kamaráda. Ale nejčastěji chtějí ženy samozřejmě striptéry.

Jsou vám muži, kteří chodí na striptýz a mají rádi tento styl zábavy, osobně sympatičtí?
Co na to říct, aby se neurazili... Ale jo, kdyby nebylo jich, tak nemám práci. Je to o lidech, občas narazím na lidi, se kterými ráda zůstanu i déle po vystoupení a popovídám si s nimi, protože jsou milí. Samozřejmě se najdou i lidé, u kterých si říkám: „Ať už jsem pryč!“

Kdo je váš typický zákazník?
Teď v létě to jsou většinou cizinci, kteří jezdí do Prahy vyloženě za zábavou. Třeba mají rozlučku se svobodou a jedou sem na pár dní popít. Anebo jdou jen tak poznávat bary v Praze. V zimě zase vystupuji hodně na plesech. Objednávají si mě lidé od osmnácti let až po důchodce.

Máte i stálé zákazníky?
Pár ano, už je znám.

Zkoušejí si vás objednávat i nezletilí?
Ano, zkoušejí. Když slyším dětský hlas, tak to hned pokládám. Ale jestli je klukovi sedmnáct nebo osmnáct, to nepoznám. Když tancuju někde v baru, tak občanky nekontroluju. Počítám s tím, že si to „ošéfují“ barmani.

Kolikrát do týdne vystupujete?
Máme stálé kluby, kam chodíme pravidelně vystupovat každý týden několikrát. S holkama se střídáme, snažím se, abychom se moc neopakovaly, aby to nenudilo.

Kolik striptérek zaměstnáváte?
Momentálně aktivně pět striptérek a tři striptéry.

Podle čeho zaměstnance vybíráte? Jaké předpoklady musí striptérka mít kromě dobré figury?
Zrovna vzhled je důležitý, ale není nejhlavnější. Nejzásadnější pro mě je, aby byla spolehlivá, což je často problém. Je to přeci jen zvláštní práce, která je legální jenom pár let. Holky to berou tak, že když nejsou v továrně od osmi do čtyř, tak to nemusí brát moc vážně. Stává se, že nepřijedou, nedají vám vědět a vypnou si telefon. Na co jsem docela háklivá, je také dochvilnost. Loď, kde máte vystupovat, na vás deset minut s vyplutím nepočká. Teď pro mě pracují naštěstí jenom chytré, spolehlivé, krásné holky. Ty nespolehlivé jsem vyselektovala.

Striptérka zřejmě musí být také pohybově nadaná...
Spíš jde o to, aby to byla exhibicionistka, aby dělala show. Nesmí to být „leklá ryba“, která při vystoupení kouká do stropu. Měla by koukat na zákazníky a hrozně důležité je, aby byla usměvavá a aby ji to bavilo. Když vás to totiž nebaví, je to poznat.

Vás striptýz tedy baví?
Jo, já miluju pozornost. Úplně nejraději mám akce, kde je strašná spousta lidí, třeba motosrazy. Nedávno jsem vystupovala přímo na koncertu v Českých Budějovicích, kde byly stovky lidí. Z toho pak mám úplnou eufórii.

Podstupuje nová striptérka bez zkušeností nějaký kurz?
To ne, přijde si na to praxí. Nejdřív ji neposílám na striptýzy, ale na lesby show, kde jí pomáhá druhá holka. Když se otrká, pošlu ji i na jednodušší kšefty. Až potom před velké publikum.

Moje místo v Česku

odpovídají všichni hosté seriálu

Každý odněkud je. Někde se narodí, někde je doma. Říká se, že ta nejdůležitější místa v mysli a srdci člověka mohou být maximálně dvě. Jaká jsou ta vaše?

Nejdůležitější místo pro mě je můj domov v malé vesničce na Mělnicku, na samotě u lesa v dřevostavbě daleko od lidí. Mám ráda svůj klid. Možná právě proto, že v práci potkávám strašnou spoustu lidí, tak doma si chci odpočinout. Sednout si s pěknou knížkou bez aut projíždějících pod okny. Můj nejoblíbenější spisovatel je Ladislav Klíma. Další důležité místo je pro mě pražský klub Zlatý strom. To je srdcová záležitost, děláme tam roky a je tam super parta.

Přivydělávají si striptýzem vysokoškolačky?
Ano, ty ale spíš tancují go-go.

V čem se to liší od striptýzu?
To jsou tanečnice na diskotékách, které tancují několik hodin v kuse, třeba v kleci a svlékají si jenom vršek. Kdežto striptýz je krátké vystoupení, při kterém se člověk svlékne úplně.

Živí se většina striptérek jen svými vystoupeními, nebo je to pro ně jen přivýdělek?
Většinou se živí jen tím. Často se to ze začátku snaží skloubit s další prací, ale brzy zjistí, že jim utíkají kšefty a že se jim to nevyplácí, protože jsou unavené. Je to psychicky náročná práce.

Fyzicky ne?
Samotné vystoupení není žádný velký záhul na fyzičku. Ale musíme hodně cvičit, abychom nějak vypadaly, stále se musím udržovat ve formě. Chodím do fitka a mám aktivnější styl života, procházky, kolo, od všeho něco, furt jsem v pohybu. Ono nějaké kilo navíc nevadí, kila můžou vypadat dobře, ale jde o to, aby to bylo pevné.

Stanovují si vaše zaměstnankyně vlastní pravidla? Například, že chtějí dělat jen určité typy show?
Každá z holek má něco svého. Některé nechtějí dělat autoerotiku, některým nesedí velké akce. O všech to vím, respektuju to a snažím se jim vyhovět.

Vnímá okolí jinak striptéry a striptérky?
Určitě. Když chlap řekne, že je striptér, tak všichni udělají: „Waaau, to je strašně zajímavý.“ Kdežto když to řekne holka, tak si člověk často řekne, že to je „štětka“. Spousta lidí to zaměňuje. Také kvůli tomu často volají, myslí si, že striptýz je šifra pro prostituci. Kolikrát mi zavolají, že by chtěli holku na celou noc, tak jim říkám: „To jste si spletli agenturu.“ Musím to neustále vysvětlovat.

Když se člověk zamyslí nad podstatou vaší práce, mohl by namítnout, že z pohledu mužů-diváků jste jen sexuální objekt, věc, která dobře vypadá, ale vytrácí se vaše osobnost... Co si o tom myslíte?
Určitě si vystoupení objednávají, protože se na mě chtějí koukat a moje osobnost je nezajímá. To je pravda. Ale beru to tak, že to je práce jako každá jiná. Odtancuju si své vystoupení a jdu si po svém. Co si myslí klient je jeho problém. Já mu nabízím službu, on mi za ní zaplatí a to je vše. Jestli s tím má někdo cizí problém, tak ať striptýz sám nedělá.

Jak jde tato práce skloubit se soukromým životem? Jak ji přijímá vaše okolí?
Úplně v pohodě. Je to samozřejmě těžší než s normálním zaměstnáním, protože spousta chlapů to neskousne. Ale když si člověk najde vyrovnaného partnera, který ví, že to je opravdu jenom práce, a že se tam neděje nic špatného, tak je to v pohodě. A takového partnera já mám.

A co další rodina, vaši rodiče?
Také bez problému. Většina striptérek ale nemá úplně ideální rodinné vztahy, jinak by se k téhle práci asi nedostaly. Často začínají, protože jsou v tíživé finanční situaci. Některé holky používají umělecká jména a snaží se, aby se o jejich práci nikdo z jejich známých a rodiny nedozvěděl. U mě o tom všichni vědí a jestli to někomu vadí, tak je to jeho problém, ne můj.

Jak dlouho ještě plánujete pracovat jako striptérka?
To je ve hvězdách, určitě ještě pár let, ale záleží na vzhledu.

Kolik let je nejstarším striptérkám?
Nejstarší, která pro nás pracuje, je 63 a je hodně silná. Ta je ale výjimečná, dělá XXL show. Běžným striptérkám je maximálně kolem čtyřicítky. U mužů je věková hranice vyšší, když je jim pětačtyřicet a chodí cvičit, tak můžou stále vypadat dobře.

Čím se budete živit v budoucnu, až s vystupováním skončíte?
Teď si teprve dodělávám maturitu a potom chci jít studovat judaistiku na filozofické fakultě. Zároveň, když už nebudu dál tancovat, tak budu dál vést svoji agenturu.


Článek se mi líbí
Lide Česka