Lidé adoptují děti mimo pořadník

  • 48
V České republice je možné adoptovat dítě a obejít přitom oficiální pořadník, v němž se na děti z kojeneckých ústavů čeká i několik let. Způsoby jsou dva: zájemci si najdou těhotnou ženu, která potomka vychovávat nechce. Tu požádají, aby jim svěřila dítě do péče. Ještě snazším a rychlejším způsobem je přihlásit se na matrice jako "otec" dítěte takové ženy.

Lidé, kteří takto postupují - a podle výpovědí sociálních pracovníků je to častý jev -, nijak neporušují zákon. A to ani tehdy, když vědomě lžou v případě otcovství. Z právního hlediska je totiž podstatné, kdo se jako otec přihlásí, a nikoli kdo dítě skutečně zplodil.

Státní úředníci varují, že takový postup může být nebezpečný. Skutečná matka zná adoptivní rodiče a může je jednou vydírat. Získání dítěte mimo státní pořadník zprostředkovává svým klientům i známá organizace - Fond ohrožených dětí.

"Je to zcela zákonná možnost, jak získat dítě a zabránit tomu, aby šlo do kojeneckého ústavu. O to nám jde především," říká předsedkyně fondu Marie Vodičková. Při státní adopci stráví dítě v kojeneckém ústavu často i mnoho měsíců, než se vyřídí potřebné formality.

Je správné, že Fond ohrožených dětí zprostředkovává adopci dětí mezi konkrétními rodinami mimo pořadník?
Hlasujte v anketě

Kroky Fondu ohrožených dětí jsou trnem v oku některým státním úřadům i kojeneckým ústavům. Fond podle nich vstupuje na tenký led, když sám prostředkuje přímou adopci mezi lidmi, kteří znají svá jména.

"Paní Vodičková se ohání zájmy dětí, ale postupuje trochu jako slon v porcelánu. Není to taky fér vůči lidem, kteří léta čekají na dítě," uvedla ředitelka kojeneckého ústavu v Kyjově Anna Neduchalová.

Fondu vděčí za dítě

Jednou z žen, které Fond ohrožených dětí zprostředkoval dítě k adopci, je Jana Plamínková z Prahy. Fondu prý bude vždy vděčná.

"O adopci jsem s manželem žádala úřady oficiální cestou. Prošli jsme všemi testy, ale více než rok nám nikdo žádné dítě nenabídl. I přesto, že jsme nepožadovali nutně bílé," říká Jana Plamínková.

Byrokracie podle ní nechává děti zbytečně dlouho v ústavech. Nepopírá však, že roli mohl hrát i její věk - v době podání žádosti jí bylo skoro čtyřicet a úřady dávají přednost mladým lidem.

Obrátila se tedy na Fond ohrožených dětí a zakrátko získala do péče holčičku.
Jana Plamínková zná příběh skutečné matky děvčátka. Ví o ní, že je nevyléčitelně nemocná a nemohla se o dítě starat.

Skutečná matka zase zná jména a rodná čísla manželů Plamínkových. "Nezná adresu, ale kdyby chtěla, může ji dohledat," připouští žena. Podotýká, že dítě získala zcela legálně a nic za ně nikomu neplatila.

"I když si teď uvědomuji, že bychom měli poslat fondu alespoň sponzorský dar jako výraz vděku," uvažuje.

Stejně jako třeba ministerstvo práce a sociálních věcí považuje přímou adopci za rizikovou: rodiny se vzájemně znají a žena, která se dítěte vzdala, může po čase změnit názor a náhradní rodiče vydírat. Úřední postup je zcela anonymní.

"Zákon umožňuje přímou adopci ve vztahu rodička a zájemce. Ale je to pro obě strany velké riziko. Stát proto v žádném případě takového prostředníka nedělá a neměl by tak postupovat ani Fond ohrožených dětí, protože k takové činnosti nemá oprávnění," uvedla Lenka Průšová z odboru pro rodinu a dítě ministerstva práce a sociálních věcí.

Ředitelka kyjovského ústavu Neduchalová uvedla, že se s adopcí dítěte mimo pořadník setkala asi čtyřikrát. "Jednou to byla aktivita Fondu ohrožených dětí: Ukrajinka, která porodila dítě, loni označila za otce jednoho muže ze zdejšího kraje, ačkoli všichni věděli, že ho ani nezná. Byla jsem hodně rozzlobená, naštvaná, chtěla jsem doktorku Vodičkovou dokonce zažalovat, ale nakonec jsem to neudělala," uvedla ředitelka.

A přiznala: "Rodiny, do nichž děti šly, byly totiž prověřené a prošly testy žadatelů o osvojení. Dokud se bude na adopce čekat dlouho, bude se tohle dít. U nás se běžně čekalo čtyři až pět let, i teď uspokojujeme žádosti z roku 1998."

Dalším rizikem přímých adopcí podle sociálních pracovníků je, že rodiny si mohou dítě předávat za peníze. A to už je trestný čin obchodování s dětmi. Sociální pracovníci opakovaně upozornili na případy, kdy těhotná žena žádala po osvojitelích alespoň nějaké peníze na přilepšenou.

Policii se zatím nepodařilo žádný případ, v němž by figurovaly peníze, prokázat. Ukončen není ani nejnovější případ pražských vyšetřovatelů, kteří obvinili dvě ženy: Ukrajinku za to, že "prodala" dvě děti, a zdravotní sestru, že jí pomohla najít zájemce. Ukrajinka vypověděla, že peníze za děti potřebovala proto, aby mohla zaplatit porod, protože nebyla pojištěná.

"I tady bylo v nemocnici jedno dítě, které mělo přijít k nám do kojeneckého ústavu, ale najednou se objevil otec. Dodatečně se začalo říkat, že to bylo za video," uvedla ředitelka kojeneckého ústavu v Kyjově Neduchalová.

Podle známého dětského psychiatra Jiřího Dunovského je to však velmi stará praxe. "Dělo se to už za první republiky. Paní domu nemohla mít dítě, pán se obrátil na služku, dal jí dvacet tisíc a poslali služku do světa," uvedl profesor Dunovský.
Fond ohrožených dětí kategoricky vylučuje, že by v těch případech, které zprostředkovali jeho pracovníci, hrály roli peníze.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video