Měření aerosolů v atmosféře pomocí laseru lidar (15. srpna 2017).

Měření aerosolů v atmosféře pomocí laseru lidar (15. srpna 2017). | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Oblohu nad Vysočinou propaluje výkonný laser. Letadla se musí vyhýbat

  • 83
Úzký laserový paprsek protíná každý večer oblohu na okraji Vysočiny. Takzvaný lidar je natolik silný, že se mu musí vyhýbat piloti malých letadel, aby si nepoškodili zrak. Unikátní zařízení sem na přechodnou dobu dopravili vědci ze Špicberských ostrovů, aby pomáhalo měřit obsah aerosolů v atmosféře. Více si přečtěte v reportáži iDNES.cz.

Atmosférická stanice mezi obcemi Křešín a Košetice na Pelhřimovsku se už z dálky připomíná nepřehlédnutelným vysokým stožárem. Kolem budov v areálu je klid, pomalu se stmívá a to hlavní představení se objeví, až padne úplná tma.

Co jsou aerosoly

„Aerosoly jsou vše, co je spojeno s přítomností nějakých částic v atmosféře. Kondenzuje na nich voda a vzniká něco, co si lze zjednodušeně představit jako mlhu, ranní opary nebo smog v zimě. Ovlivňuje to viditelnost v atmosféře a prostupnost slunečních paprsků a může to způsobovat také zdravotní problémy,“ vysvětluje Ivan Holoubek.

Na aerosoly se tak může vázat rakovinotvorný benzo(a)pyren, polétavý prach PM 10 a PM 2,5 nebo další látky, které mohou způsobovat dýchací potíže či poškozovat DNA.

Tehdy se stožár osvětluje výstražnými červenými světly a vedle něj se do výšin táhne štíhlý sloup zeleného světla. Laser dosáhne až do 30 kilometrů a vědcům pomáhá měřit detailní složení aerosolů, které poletují v atmosféře nad Českou republikou.

„Měříme odraz laserového paprsku od částic v atmosféře. Po dopadu se pomocí přesných hodin měří rychlost od vyslání po návrat paprsku. Takto uspořádaný lidar je zaměřený na studium znečištění atmosféry a vlastností látek, které se tam vyskytují,“ říká vedoucí vědecký pracovník Ivan Holoubek z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Výkonný laser původem z Německa přivezli do Křešína vědci ze Špicberských ostrovů v rámci mezinárodního projektu ACTRIS, aby od 15. srpna po dobu jednoho měsíce doplnil stávající měřící zařízení na stanici. Výzkum se zaměřuje vedle aerosolů také na oblačnost, reaktivní plyny a další znečišťující látky přítomné v atmosféře. Měření souvisí s výzkumem změn klimatu a výsledky mohou posloužit i jako podklady pro tvorbu případných mezinárodních úmluv.

„Jakýkoliv monitoring má smysl, pokud se dělá dlouho. Zjistí se díky tomu trendy a co se změní, pokud se přijme určitá úmluva nebo zákon. V takovém případě předpokládáme, že se po určitém čase sníží sledované koncentrace látek. Jinak by to nemělo smysl. Monitoring je jakýmsi kontrolním mechanismem,“ vysvětluje Holoubek.

Společně stojíme u základů stožáru, u kterého jsou tři přepravní kontejnery plné měřicích přístrojů. V jednom hučí výkonné pumpy na vzduch, který se sem dostává z různých výškových hladin 250 metrů vysokého stožáru. Z dalšího se do oblohy propaluje laser o frekvenci 10 až 20 Hz.

Bezletová zóna nad lidarem

Nad námi je vyhlášená bezletová zóna pro malá letadla či rogala, jejichž piloty by mohl silný laser oslnit nebo jim dokonce poškodit zrak, pokud by se podívali na krajinu pod sebou. Větší dopravní letadla nebo stíhačky jsou díky své konstrukci v bezpečí. Oblohu vysoko nad stanicí proto stále křižuje až 300 letadel za den.

Přesto lidar doplňuje malý radar sledující úzkou výseč oblohy okolo paprsku. Pokud se do sledovaného prostoru přiblíží jakékoliv letadlo, lidar se na nezbytnou dobu vypne. „Obvykle to je kolem 10 sekund, než letadlo opustí nebezpečnou oblast,“ dodává technik Vlastimil Hanuš, který se stará o přístroje na stanici. Se zařízením navíc počítá i Řízení letového provozu.

Hanuš nás odvádí k základům stožáru, kde slezeme do velmi těsného výtahu. Technika si dává na čas a za ohromného hukotu nás za pět minut vyveze do 50metrové výšky. Naskýtá se nám pohled na celou meteorologickou stanici i lidar. „Když jedeme až nahoru, trvá to půl hodiny,“ říká s úsměvem.

Pohled na lidar z 50metrové výšky (22. srpna 2017).

Za jasných nocí, jako je tahle, mohou paprsek lidaru rozeznat i lidé ze vzdálenějších obcí, pokud svůj zrak zaměří na prostor vedle atmosférického stožáru. Měření skončí v polovině září, kdy se lidar přesune na další místo mimo Českou republiku.

Zajímavostí je, že stanice umí zachytit látky z velkých vzdáleností. Typickým příkladem je prach ze Sahary. Ale i látky z České republiky mohou doputovat do končin vzdálených až tisíce kilometrů, například do polárních oblastí. „Zachytáváme všechno. Celá směs v atmosféře je velmi rozmanitá a je kombinací toho, co se tam dostává z přírodních zdrojů a z činností člověka,“ podotýká Holoubek.

Stanice u Křešína funguje od roku 1988. Částečně ji provozuje Český hydrometeorologický ústav a svůj podíl zde má také Ústav výzkumu globální změny AV ČR Czech Globe, Ústav chemických procesů nebo Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykovy univerzity v Brně.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video