Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: František Vlček, MAFRA

KOMENTÁŘ: Lid versus strany a poslanci

  • 80
Mezi počínáním stran v Poslanecké sněmovně a představou většiny občanů, jak by politici měli řídit zemi, zeje příkop. Ukázala to již prezidentská volba, v níž kandidáti parlamentních stran neuspěli a ve které dominoval Miloš Zeman.

A teď to naznačuje i vztah veřejnosti k vládě Jiřího Rusnoka, kterou Zeman inicioval bez předchozí domluvy se stranami. Až dnes téměř dvě stovky poslanců dorazí do práce – bez odsouzeného Romana Pekárka a bez Davida Ratha, který se po téměř patnácti měsících konečně dočkal soudu – nepřijde většina kvůli tomu, aby dala důvěru Rusnokovi. Alespoň tak to vyplývá z dosavadních vyjádření poslanců i stran.

A v této souvislosti je pozoruhodný průzkum veřejného mínění, který pro Českou televizi udělala společnost STEM/MARK. Dvě třetiny občanů České republiky si podle něj přejí, aby vláda důvěru dostala. Tento postoj převažuje u zaměstnanců, důchodců, ale i u studentů a živnostníků. Z voličů dosud opoziční ČSSD si to přeje dokonce celých 95 procent. Ale pozor, podle průzkumu to chce i téměř polovina lidí, kteří v posledních volbách podpořili ODS.

Pokud by Rusnokova vláda důvěru nezískala, nejčastější názor byl, že by se měl Zeman dohodnout se stranami na předčasných volbách. Ať se na to STEM/MARK ptal lidí se základním vzděláním, středoškoláků, či lidí s vysokoškolským vzděláním.

Samozřejmě, politika se nemůže řídit průzkumy. Takový Jiří Paroubek byl svou zálibou v nich pověstný, a jak nakonec dopadl. Bylo by však také chybou nad čísly z tohoto konkrétního průzkumu mávnout rukou a nepřemýšlet nad tím, co znamenají. Mlčící většina české veřejnosti to zjevně vidí o dost jinak než mnozí významní politici i komentátoři.

Důvěra veřejnosti ke stranám ve Sněmovně je hodně nízko. Lidé jsou zjevně otrávení tím, co produkovala dosavadní vláda i parlament a jaké podivné tance přitom politici předváděli.

Ukázat se to dá třeba na důchodové reformě, o níž strany tak dlouho mluvily, až došly k výsledku, který se nikomu nelíbí. Premiér Rusnok, který dříve marně prosazoval povinné spoření ve fondech, to nakonec radši zabalil v penzijním fondu ING, když viděl, k čemu se politici dobrali, a šel radit Zemanovi. A veřejnost výsledek politického handrkování o penzijní reformu také nepřijala, jak ukazuje minimální zájem o ni.

Politici po sobě házeli silnými slovy, ale na takové podobě reformy, která by byla přijatelná pro klíčové strany na pravici i na levici, se neshodli.

Lidé správně pochopili, že u věci, která se schvalovala údajně na desítky let dopředu, nemají žádnou jistotu, že hned po volbách nebude všechno zase jinak.

Pro politické strany ve Sněmovně to není dobrá zpráva, ale významnou část veřejnosti zjevně neděsí, jak do dosavadních ústavních zvyklostí vstupuje prezident Miloš Zeman.

A že mu jde o to, aby prezident hrál větší roli v českém politickém systému. Jeho prezidentskou vládu teď může Sněmovna odmítnout a zřejmě to i udělá. Napětí mezi tím, co chtějí strany a co veřejnost, však nezmizí. Zmírnit ho mohou jen volby, v nichž dostanou politici od lidí nový mandát, který bude muset respektovat i prezident.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video