Slavnostní "předání otěží" proběhlo v neděli při příležitosti lichtenštejnského státního svátku. Šestatřicetiletý Alois tak od nynějška de facto vede stát, zatímco jeho otec zůstává nejvyšším představitelem země. Po jeho smrti přebere Alois i tuto výsadu.
Tento postup je v miniaturním knížectví tradicí. Kníže Hans Adam II. převzal vládu nad Lichtenštějnskem od svého otce Franze Josefa II. v roce 1984. Oficiálně stanul v čele země až o pět let později, po otcově smrti.
Hans Adam II. během své vlády dovedl Lichtenštejnsko do OSN (v roce 1990) a do Evropského hospodářského prostoru (1995).
Loni prosadil přijetí referenda, které mu dalo širší pravomoci. Kníže tak nyní může odvolávat vládu, blokovat zákony schvalované parlamentem a zasahovat do jmenování soudců. Obyvatelé třiatřicetitisícového státečku zase mohou v referendu rozhodnout o zrušení monarchie.
Česká republika a Slovensko neudržují s Lichtenštejnskem diplomatické vztahy a knížectví neuznávají za suverénní stát.
Důvodem je nevyřešený spor kolem majetku Lichtenštejnů v českých zemích, který byl vyvlastněn pozemkovou reformou v roce 1919 a jeho zbytek pak po druhé světové válce po vydání dekretů prezidenta Beneše, protože se Lichtenštejnové podle soudu československých úřadů přihlásili k německé národnosti.
Hans-Adam II. vznesl nárok na pozemky o rozloze asi 1600 kilometrů čtverečních, jejichž údajná hodnota činí jednu miliardu dolarů, po roce 1989. O majetek prý ale ve skutečnosti nejde, kníže chce údajně očistit svůj rod od nařčení, že jsou, nebo byli Němci.
