Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Libyjští rebelové volají po návratu Američanů do velení a bojí se masakru

  10:42aktualizováno  18:24
Libyjští povstalci by chtěli, aby operaci Úsvit Odysey znovu velely Spojené státy. NATO podle nich nedělá pokroky, útoky stagnují a režim plukovníka Kaddáfího posiluje. Opatrný přístup Severoatlantické aliance rozčiluje i Francii a Británii. Rebelové zatím odolávají útokům Kaddáfího jednotek na město Misuráta, v Tripolisu večer zaútočily letouny Aliance.

Francouzský letoun Super Etandard vypouští palivo před přistáním na letadlové lodi Charles de Gaulle (14. dubna 2011) | foto: AP

"Když byli do útoků zapojeni Američané, mise byla aktivní a směřovala k ochraně libyjského obyvatelstva," řekl podle britského listu The Daily Telegraph zklamaný mluvčí přechodné Národní rady Mahmud Šamman.

Čtvrt století od útoku USA v Libyi

15. dubna 1986 podnikly USA nálety na Tripolis a Benghází. Akce byla odvetou za výbuch nálože na západoberlínské diskotéce La Belle, při kterém 5. dubna zahynuli dva američtí vojáci a jedna Turkyně.

Bombardování se soustředilo na vojenské cíle, zasaženy ale byly i diplomatické a rezidenční čtvrti. Zemřelo 60 až 100 lidí, z toho asi 44 civilistů, údajně včetně adoptivní dcery libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

"NATO odpovídá na útoky proti civilistům jen velmi pomalu. Rádi bychom viděli větší výkon při snaze zajistit ochranu obyvatel," dodal zástupce libyjských povstalců v Benghází s tím, že NATO umožnilo Kaddáfímu opět převzít iniciativu na bitevním poli.

Podobný názor ale nemají jen rebelové, také Francouzi a Britové, hlavní účastníci bojových operací, jsou otrávení. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a britský premiér David Cameron dali svou nevoli najevo už ve středu.

A chtějí si stěžovat i na odpoledním zasedání ministrů zahraničí NATO v Berlíně. Za Českou republiku se do Německa vypraví šéf diplomacie Karel Schwarzenberg.

Podle rebelů by Washington měl přehodnotit své stažení z bojových akcí v Libyi. Operaci Úsvit Odysey zahájila Francie v sobotu 19. března, USA záhy převzaly velení, které ale od začátku chtěly co nejdříve předat ostatním spojencům. Na konci března se velení oficiálně ujalo NATO. (více zde)

Nejmenovaný francouzský úředník podle britského listu uvedl, že by Američané mohli poskytnout letouny A-10 Thunderbolt nebo AC-130 Spectre gunship, kterých mají Britové a Francouzi nedostatek. I britský ministr zahraničí William Hague naznačil, že by uvítal americké vojenské příslušenství. "Zlepšilo by situaci, kdybychom měli možnost zesílit údery na pozemní cíle," přiznal.

Nad Tripolisem stoupá oblak dýmu po náletu aliančních letounů. (14. dubna 2011)

Nad Tripolisem stoupá oblak dýmu po náletu aliančních letounů (14. dubna 2011)

Libyjský rebel zkoumá oblohu (14. dubna 2011)

Libyjský rebel zkoumá oblohu (14. dubna 2011)

Francouzský letoun Rafale na letadlové lodi Charles de Gaulle (14. dubna 2011)

Francouzský letoun Rafale na letadlové lodi Charles de Gaulle (14. dubna 2011)

Libyjská státní televize večer informovala, že letouny NATO podnikly nálet na hlavní město severoafrické země. "Tripolis je nyní cílem náletů, při kterých zahynuli civilisté," prohlásil hlasatel televize al-Libya. Svědci reportérovi Reuters sdělili, že slyšeli nejméně čtyři exploze a zvuk aliančních letounů.

Podle státní televize se uprostřed bombardování objevil v metropoli i Kaddáfí. V černé bundě, safari kloboučku a tmavých brýlí se prý osmašedesátiletý plukovník projížděl autem ulicemi Tripolisu a zaťatou pěstí povzbuzoval obyvatele k odporu proti "křižácké invazi," jak nazývá vzdušné operace NATO.

Bez pomoci čeká Misurátu "masakr", bojí se rebelové

Ve čtvrtek povstalci varovali před hrozícím masakrem v západolibyjském městě Misuráta, o které se už několik týdnů vedou intenzivní boje. Pokud NATO silněji nezasáhne, jednotky plukovníka Kaddáfího získají převahu, uvedli rebelové podle agentury Reuters.

Varování následovalo po silném raketovém útoku prorežimních vojáků na rezidenční čtvrť nedaleko misurátského přístavu, který dosud ovládají povstalci. Při incidentu zemřelo osm lidí a jejich počet podle rebelů zřejmě ještě poroste.

Přetahovaná o Misurátu trvá přes šest týdnů, od chvíle, kdy se tamní obyvatelé postavili na odpor režimu osmašedesátiletého libyjského vůdce. Už koncem února humanitární organizace oznámily, že místní trápí nedostatek základních potřeb. A situace v třetím největším libyjském městě se podle povstalců zhoršuje.

"Došlo mléko pro děti. Je tady akutní nedostatek jídla a léků. Lidé ani nemohou vycházet ven, aby si mohli cokoli nakoupit, protože mají strach, že je zasáhne kulka nebo střepina z náloží," řekl Reuters v telefonním rozhovoru mluvčí místních rebelů Abdulsalam.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.