"Jazyková práva nejsou věcí, která by byla předmětem hlasování," prohlásil organizátor konference na podporu politického programu Berberů, na které žádost o uznání berberštiny zazněla. Bylo to vůbec první vyjádření politické identity Berberů v dějinách země, uvedla agentura Reuters. Před několika měsíci by bylo takové gesto nepředstavitelné.
Berbeři jsou původními obyvateli severní Afriky, kde žili tisíce let předtím, než Arabové v sedmém století do této oblasti přinesli islám. V současnosti berberská kultura přežívá především v odlehlých hornatých oblastech. Kromě horských částí Libye žijí také v Alžírsku nebo v Maroku.
Tyto země do jisté míry jejich jazyk uznaly, v Alžírsku je berberština (tamazight) dokonce úřední řečí. V Libyi, která má 6 milionů obyvatel, Berbeři z toho tvoří asi šest procent a podle Reuters se dá čekat, že otázku jejich uznání budou země severní Afriky pozorně sledovat.
Kaddáfí v minulosti obviňoval berberské aktivisty, že jsou placeni západními rozvědkami a snaží se rozdělit zemi. V 80. letech nechal uvěznit desítky berberských intelektuálů, kteří podle něj chystali puč.
Libyjská Přechodná národní rada, která po svržení Kaddáfího zemi spravuje, slíbila vybudovat demokratický stát, který bude chránit práva jednotlivců nehledě na jejich původ.
Radě se však nedaří sestavit vládu a na několika místech země pět týdnů po dobytí hlavního města Tripolisu bojuje s vytrvalými Kaddáfího stoupenci. Slabý je rovněž její vliv na ozbrojené skupiny z regionů s převládajícím berberským obyvatelstvem, které Kaddáfího skoro 42 let trvající vládu pomohly svrhnout.
