Odpůrci libyjského vládce Muammara Kaddáfího podle všeho ovládli východ země. Až do neděle se protesty omezovaly pouze na města Benghází a Bajdá a metropole Tripolis byla pouze kulisou propagandistických demonstrací na podporu plukovníka Kaddáfího.
Jeho politická výstřednost mu přes brutalitu režimu zajistila sice chabý, ale přece jenom respekt obyvatelstva, jehož spokojenost si po zrušení sankcí OSN v roce 2004 mohl koupit díky příjmům z ropy a zemního plynu.
S tím je ale nyní konec. Krvavé střety zasáhly i Tripolis a Kaddáfího syn varoval před rozpoutáním občanské války. Od jeho osmašedesátiletého otce se jeden za druhým odvracejí libyjští diplomaté v zahraničí, islámští učenci i kmenoví vůdci.
Vzpurný region
Fakt, že se nepokoje rozhořely zrovna ve východní části země, nám může pomoci pochopit, k čemu v severoafrické zemi vlastně došlo.
Region Kyrenaika byl vždy přinejmenším skeptický ke Kaddáfího projektu Džamáhíríje. Podle jeho slavné Zelené knihy by tento "stát lidových mas" měl být založen na přímé lidové demokracii řízené revolučními výbory. Jenže Kyrenaika byla kolébkou monarchie, která předcházela Kaddáfího režimu a ten vždy Benghází podezíral z nedostatku revolučního nadšení.
Tablo s portréty Libyjců zabitých Kaddáfího jednotkami na opuštěném tanku v Benghází (22. února 2011)
Ve středomořském přístavu také na sklonku 90. let propukl známý skandál se stovkami dětí nakažených HIV kvůli špatným hygienickým podmínkám v místní nemocnici. Město se v tu dobu také stalo centrem islamistických rebelů, kteří režim ohrožovali. Kaddáfí proto nikdy neváhal obyvatele východní provincie bezohledně pronásledovat.
Loajální zabijáci
Kaddáfí se v minulosti nikdy nerozpakoval potlačit jakýkoliv náznak opozice, který by mohl případně ohrozit jeho mocenskou pozici. Podle BBC má k dispozici přibližně 119 tisíc mužů ve zbrani, které neváhá poslat proti šesti milionům obyvatel země.
Kromě policie a armády o síle 45 tisíc mužů je zde tajná policie Mukhabarat a nechvalně známá 32. brigáda, které velí Kaddáfího syn Chámis. Právě on zřejmě nařídil krvavý zásah v Benghází, kde demonstranty vraždili odstřelovači. Za zvěstmi o zvěrstvech cizích žoldáků zřejmě stojí tajemná Islámská legie, kterou Kaddáfí utvořil v 80. letech z muslimů žijících v Sahelu.
Loajální sílou je i hnutí revolučních výborů, jehož členové jsou vybíráni z režimu oddaných kmenů. Jako bojovníci revoluce se zodpovídají přímo Kaddáfímu.
Kmenové uspořádáníKmenové uspořádání z období monarchie stále zůstává součástí libyjské společnosti, přestože jeho politický vliv moc jasný není. Mnoho Libyjců se ke svému kmeni hlásí. Sám Kaddáfí vzájemné rivality mezi kmeny šikovně využívá, a to především v armádě. Příslušnost ke kmeni zůstává důležitá například při hledání práce, ale v politice kmeny takový význam nemají. V revolučních výborech a bezpečnostních složkách jsou zastoupeni příslušníci mnoha kmenů. Ani výroky kmenových vůdců velký vliv nemají. Libyi hrozí občanská válka jen v případě, že se režim rozhodne bojovat až do krvavého konce bez ohledu na civilisty. Kmenová příslušnost přitom nebude hrát roli. Komentáře kmenových vůdců na adresu představitelů režimu ale mohou vyvolat dojem, že vláda ztrácí půdu pod nohama. Autorita kmenových vůdců může pomoci překonat strach, díky němuž byla opozice vůči plukovníkovi Kaddáfímu tak dlouho neviditelná. zdroj: ČTK |
