Libyjské stíhačky se po roce vracejí. Dezertující piloti jsou hrdinové

Do Libye se vracejí dvě stíhačky, které přesně před rokem přistály na Maltě. Jejich piloti tehdy odmítli bombardovat povstalce a raději dezertovali. Malta jim poskytla azyl a letouny odmítla Kaddáfího režimu vrátit. Vydala je až současné libyjské vládě. Stroje dopraví zpět do vlasti piloti, kteří s nimi přiletěli.

Libye loni touhle dobou už čtyři dny zažívala povstání, jaké před tím potkalo i Tunisko či Egypt. Autoritářský vůdce země Muammar Kaddáfí se ale nehodlal jen tak vzdát a jeho jednotky rebely tvrdě potíraly. Už tehdy se ale v řadách libyjského vojska našly výjimky.

Dva plukovníci a piloti stíhaček Alí al-Rabtí a Abduláh al-Salhín neuposlechli rozkaz bombardovat civilisty a i s letadly prchli na několik stovek kilometrů vzdálenou Maltu, kde požádali o politický azyl (více o jejich loňském příletu na Maltu čtěte zde).

Spousta Libyjců hovoří o jejich činu jako o jednom z rozhodujících momentů revoluce, který dokázal mezinárodnímu společenství, že plukovník Kaddáfí nařídil svým mužům, aby zabíjeli vlastní lid, uvedl list The Times of Malta na svém webu.

Dlouholetí kamarádi al-Rabtí a al-Salhín byli na podobný rozkaz připraveni. "Jakmile revoluce začala, očekávali jsme ho a bavili se o tom, co udělat," popsali nedávno. Když pak rozkaz zasáhnout proti povstalcům 21. února ráno skutečně přišel, věděli, že neuposlechnou.

Nejtěžší rozhodnutí v životě

Ještě než nasedli do strojů se dohodli, že poletí na Maltu a požádají o azyl. Požádali několik přátel, aby pomohli jejich rodinám uprchnout někam do bezpečí a vyrazili. Letěli tehdy nízko, aby unikli radarům.

"Cítil jsem, že si musím vybrat mezi mou zemí a rodinou. Kdybych si vybral zemi, znamenalo by to zachránit tolik lidí, kolik bude možné. Mé rodině by se mohlo stát cokoliv vzhledem k brutalitě režimu... Bez pochyb to bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě," popsal al-Rabtí.

Tehdy je ještě nenapadlo, že by jejich čin mohl přinést širší mezinárodní důsledky. Prostě se prý nemohli přinutit zabíjet obyčejné lidi. Zprvu si ani nemysleli, že by se dlouholetý režim povedlo porazit. Věřit v to postupně začali, až když OSN vyhlásila nad Libyí bezletovou zónu a zasáhly letouny NATO.

Vývoj v Libyi

Libyjští povstalci svrhli Kaddáfího režim loni v srpnu, autoritářský vůdce byl zabit dva měsíce poté. Přechodné libyjské vládě se však nedaří obnovit v zemi pořádek. Objevují se zprávy o tom, že se některé milice vymykají kontrole a porušují lidská práva zadržených.

V úterý z Libye přišla zpráva, že za posledních deset dnů byly při kmenových střetech na jihovýchodě Libye zabity desítky lidí. Informace o jejich počtu se různí. Řež nastala mezi kmeny Zuvájja a Tibbu, které žijí u hranice s Čadem a Súdánem.

Zdroj: ČTK

Oba piloti po své dezerci strávili na Maltě sedm měsíců. Žili v kasárnách a ven vyšli jen několikrát, pokaždé je při tom doprovázel ozbrojený voják. To vše kvůli jejich ochraně, protože místní úřady se obávaly, že režim by se jim mohl chtít pomstít.

Návrat hatí počasí

Do Libye se prvně vrátili až 18. září, po dobytí Tripolisu. Místní je vítali jako hrdiny, popsal The Times of Malta. Teď je čeká další výjimečná cesta. Povezou zpět do Libye obě stíhačky Mirage F1, které od jejich dezerce čekaly na maltském letišti.

Malta je oficiálně předala libyjským úřadům už dříve, nicméně stroje po roce nečinnosti musely projít kontrolou a testy. Den jejich návratu do Libye nadešel v úterý, tedy přesně rok po příletu na Maltu. Symbolický okamžik ale zatím hatí počasí, kvůli němuž musely stroje zůstat na zemi, vysvětlila agentura AP.

Na letišti se tak zatím konala jen slavnostní ceremonie, během níž Malťané předali oběma pilotům helmy. Předal jim je maltský premiér Lawrence Gonzi a přihlížela delegace z Tripolisu.

Liybjský Tripolis (červená značka), maltská Valletta (zelená značka)