Muammar Kaddáfí (6. října 2009)

Muammar Kaddáfí (6. října 2009) | foto: Profimedia.cz

Libye zasedne v Radě pro lidská práva. Přes protesty humanitárních organizací

  • 42
V Radě OSN pro lidská práva bude zasedat po příští tři roky i Libye, v jejímž čele stojí kontroverzní autoritářský vůdce Muammar Kaddáfí. Proti zvolení severoafrické země do rady se bouřily světové nevládní organizace zabývající se lidskými právy, které označily volbu jako předem domluvenou.

Valné shromáždění OSN rozhodovalo o 14 nových členech sedmačtyřicetičlenné Rady OSN pro lidská práva (HRC). Libye sice dostala nejméně hlasů ze všech kandidátů, i tak ale bezpečně překročila nutnou nadpoloviční většinu. Potřebovala 97 hlasů, vyslovilo se pro ni 155 zemí.

Zvolené státy

Libye
Angola
Mauritánie
Uganda
Maledivy
Malajsie
Thajsko
Katar
Moldávie
Polsko
Ekvádor
Guatemala
Španělsko
Švýcarsko

zdroj: Reuters

Těsně před hlasováním se na Valné shromáždění obrátili zástupci 37 organizací na ochranu lidských práv, kteří kandidaturu Libye odmítali. Podle aktivistů se výběrem podobných států snižuje důvěryhodnost HRC.

Volby do rady se staly předem domluveným procesem, který porušuje standardy členství stanovené Valným shromážděním, prohlásila Peggy Hicksová z organizace Human Rights Watch. Do rady OSN pro lidská práva se tentokrát dostaly hned dvě země, které mají s dodržováním práv lidí problémy - Libye a Thajsko.

Do rady chtěl i Írán

Podle ochránců lidských práv se o 14 volných míst v HRC ucházelo 14 kandidátů, kteří přesně odpovídali vyžadovanému regionálnímu rozdělení. O členství v HRC usiloval i Írán, svoji kandidaturu však minulý měsíc stáhl výměnou za křeslo v komisi OSN pro práva žen.

Rada OSN pro lidská práva má sídlo v Ženevě a vznikla v roce 2006, kdy nahradila Komisi OSN pro lidská práva. Ta byla často kritizována za neschopnost prosazovat lidská práva všude stejnou měrou. Kritika se ale snesla i na nový orgán - třeba za nepřiměřené tvrdý postoj vůči Izraeli.

Administrativa někdejšího amerického prezidenta George Bushe do rady odmítala nejen kvůli postoji orgánu vůči židovskému státu i měkkému přístupu k některým autoritářským vládám. Loni se Spojené státy staly pod vedením nového prezidenta Baracka Obamy členem rady s odůvodněním, že bude lepší změnit HRC zevnitř, připomněla agentura Reuters.

Kaddáfí, terorismus a Švýcarsko

Muammar Kaddáfí byl v 80. letech považován za jednoho z největších sponzorů terorismu, v posledních letech ale postoj změnil a zažívá návrat na světovou politickou scénu. Od chvíle, co terorismus odsoudil a vyplatil odškodné pozůstalým po obětech útoku na letadlo nad skotským Lockerbie, už byl třeba na summitu G8 v Římě, mluvil s Barackem Obamou i Gordonem Brownem a podíval se i do New Yorku na Valné shromáždění OSN.

Excentrický politik ale nadále zůstává autoritářský a kontroverzní a Libye kritizovaná za porušování lidských práv.

Kaddáfí loni osobně přijal Muhammada Midžrahího odsouzeného na doživotí za Lockerbie a v poslední době vůdce vyvolává rozpaky svým tažením proti Švýcarsku. Diplomatickou válku rozpoutal Kaddáfího syn Hannibal, když byl v roce 2008 v Ženevě zatčen za to, že týral sloužící. Tripolis odpověděl uvězněním dvou švýcarských občanů a donutil tak švýcarského prezidenta k omluvě. Loni Kaddáfí perlil návrhem na rozpuštění země helvétského kříže a jejího rozdělení mezi Francii, Itálii a Německo. V únoru Libye přestala vydávat víza obyvatelům schengenského prostoru údajně proto, že Švýcarsko sestavilo seznam Libyjců, jimž nebude vydávat víza. Je prý mezi nimi i Kaddáfí s rodinou. Následně Kaddáfí vyzval k džihádu proti Švýcarsku, tím reagoval na zákaz minaretů, který Švýcaři schválili v referendu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video