Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Islamisté, nebo liberálové? Libyjci po 48 letech svobodně volí

  13:15aktualizováno  13:15
V Libyi se konají první svobodné volby do parlamentu po svržení Kaddáfího režimu. Poslední podobnou příležitost měli obyvatelé této severoafrické země v roce 1964 a řada z nich teď neví, co vlastně ve volebních místnostech dělat. V zemi stále bojují o moc znepřátelené povstalecké skupiny.

Libyjský emigrant Salá Dau jen stěží zadržuje slzy, když v kanadské Ottawě čeká na příležitost, kdy bude moci po téměř padesáti letech svobodně hlasovat ve volbách do libyjského Národního shromáždění. (3. července 2012) | foto: AP

Když v roce 1964 lidé v monarchii krále Idríse kráčeli k volbám, netušili, že to bude na dlouhou dobu naposledy. Pět let poté totiž převrat vynesl do čela Libye plukovníka Muammara Kaddáfího. Ten se u moci udržel více než 40 let, než byl loni násilně sesazen a v říjnu zastřelen (více o Kaddáfího smrti zde).

"Nedokážu ten pocit popsat. Zaplatili jsme svou daň, mám v rodině dva mučedníky," řekla o své první zkušenosti s volbami 50letá učitelka Zajnáb Masríová. "Přivedla jsem děti, aby to viděly," tvrdí další žena, pětinásobná matka, a ukazuje prst označený modrým inkoustem na důkaz toho, že volila.

O co jde v libyjských volbách

Volby do Národního shromáždění mají rozdělit 200 mandátů. 120 míst podle serveru Middle East Online obsadí nezávislí kandidáti, kterých se do voleb přihlásilo zhruba 2 500, zatímco zbývajících 80 pozic obsadí někteří z 500 straníků. Ze zvoleného shromáždění má vzejít nový premiér a vláda země.

Původně mělo Národní shromáždění jmenovat členy výboru pověřeného sepsáním nové libyjské ústavy. Nakonec ale Přechodná národní rada ustoupila tlaku z východu země a ústavu vytvoří výbor volený občany. Každá ze tří oblastí Libye v něm bude mít po 20 zástupcích.

Po téměř půlstoletí bez voleb nyní mnozí Libyjci přesně neví, jak a proč mají volit. "Co se vlastně bude dít ve volební místnosti? A kolik lidí máme volit?" ptala na předvolebním setkání jedna žena kandidátky za Stranu spravedlnosti a rozvoje (politická odnož Muslimského bratrstva) Madždy Falláhové.

Právě islamistům analytici předpovídají největší šance na výhru, stejně jako se tomu stalo nedávno v Egyptě jak v parlamentních, tak prezidentských volbách (více o novém egyptském prezidentovi čtěte zde). Hnutí má dostatek peněz a dobrou organizaci.

Nedostatkem sebedůvěry netrpí ani liberálové ze Strany národní fronty. Ta vychází z dlouholetého odboje proti Kaddáfímu a zastává na libyjské poměry světské, liberální a prodemokratické postoje. Jejím domovem je východ země.

Mezi další možné silné hráče se řadí konzervativní islamisté ze strany al-Vatan, již vede bývalý velitel milicí Abdal Hakím bel Hadž, a také umírněná koalice Mahmúda Džibríla. Ten se proslavil v době revoluce proti Muammaru Kaddáfímu a byl premiérem prozatímní vlády. Jeho Alianci národních sil tvoří řada hnutí, jejichž budoucí soudržnost je otázkou.

Předvolební kampaň neexistuje, přesto Libyjce volby zajímají

Zájem o volby je v Libyi vysoký: registrovalo se 2,7 milionu oprávněných voličů, což znamená asi osmdesát procent ze všech občanů s volebním právem. Navzdory nadšení však mnozí neznají principy demokratických voleb. "Za Kaddáfího nás učili, že lidé v politických stranách jsou vlastizrádci. Teď zjišťujeme, co je to strana, jak funguje a co se děje při volbách. Nikdy dříve jsme to nedělali, ale je to vzrušující," těší se učitelka Favzía Masúdová.

Fotogalerie

Libyjce volby zkrátka zajímají, a to navzdory takřka neexistující předvolební kampani. "Předvolební souboje prakticky neexistují, a to nejen v okrajových částech, ale ani v Tripolisu," řekla Reuters Hanan Saláhová z lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

"Je jen velmi málo informací o kandidátech a politických stranách. A co je nejdůležitější - nejsou informace ani o tom, co tito kandidáti prosazují a jaká je jejich politická agenda," dodala Saláhová. Je tak možné, že se nadšení z voleb promění ve zklamání hned poté, co noví poslanci usednou v zákonodárném sboru a začnou měnit své politické představy ve skutečnost.

U Benghází sestřelili vrtulník a rabovali kancelář komise

Do posledních chvil nebylo jasné, kolik lidí k volbám skutečně dorazí. Zemí stále zmítají spory o moc mezi skupinami, které pomáhaly svrhnout Kaddáfího režim.

Rozpory jsou dobře vidět na příkladu na ropu bohatého libyjského východu. Místní obyvatelé se obávají, že v národním shromáždění nebudou dostatečně zastoupení - mají totiž dohromady obsadit 60 křesel (západ Libye včetně Tripolisu sto a řídce osídlené pouštní oblasti 40).

Východ by si přál silnější hlas a někteří jeho obyvatelé obviňují centrální úřady v Tripolisu z přehlížení. Zaznívají odtud také hlasy po autonomii. "Mezi námi na východě a západem bude bez pochyb občanská válka," míní bývalý povstalec, který nyní šéfuje vojenskému výboru v bývalé oblasti Kyrenajka. Ta byla v době italské nadvlády nad Libyí v minulém století autonomním emirátem.

Nezůstalo jen u slov. Prvního července vtrhly tři stovky ozbrojenců ve východolibyjském Benghází do budovy volebního štábu a začali likvidovat vybavení kanceláří. "Vběhli dovnitř, zapálili několik našich kanceláří a rozbili počítače a nábytek," řekl Haitam al-Taboly z volební komise. V předvečer voleb neznámí střelci u Benghází sestřelili vrtulník s volebními materiály.

Možnost využít své volební právo mohou Libyjci do osmé hodiny večer, kdy se místnosti uzavřou. Ústřední volební komise oznámila, že předběžné výsledky by mohly být známy nejdříve v pondělí nebo v úterý.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.