Vyplývá to z pátečního komuniké libyjského ministerstva zahraničí.
V dokumentu se uvádí, že Libye dospěla k rozhodnutí zničit mezinárodně zakázané zbraně ze svobodné vůle a po setkáních s experty z Velké Británie a Spojených států. Cílem je prý snaha Libye vytvořit z Blízkého východu a Afriky bezjadernou zónu.
Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí v prohlášení citovaném libyjskou agenturou JANA označil toto "moudré rozhodnutí" za důkaz, že Libye "hraje mezinárodní roli v budování světa zbaveného zbraní hromadného ničení a všech druhů terorismu".
Ve zprávě libyjského ministerstva zahraničí se také podotýká, že Libye si přeje ponechat pouze rakety se "standardní" délkou doletu. Tou by podle informací agentur mělo být 300 kilometrů.
Libyjští vědci ukázali kolegům z USA a Velké Británie vybavení a dokumenty dokazující schopnost vyvíjet zbraně hromadného ničení. Podle prohlášení ministerstva k nim například patří i odstředivky a kontejnery pro chemický materiál.
Dále se v textu uvádí, že Libye byla "nucena vyvíjet svou obranyschopnost" kvůli mezinárodnímu ovzduší, jež převládalo během studené války. Mohla prý za to také neochota dalších zemí v regionu vyslyšet výzvy Libye k zničení zbraní hromadného ničení.
Bush si připisuje další body
Odstoupení Libye od jaderného programu přináší další body americkému prezidentu Georgi Bushovi. Po porážce nepřátelských režimů v Afghánistánu a v Iráku silou se mu podařilo dosáhnout dalšího cenného vítězství. Tentokrát tichou diplomacií v Libyi.
Bush v pátek vydal jasný signál režimům usilujícím o získání jaderných, chemických a biologických zbraní, že Spojené státy jsou schopné kromě biče použít i cukru pomocí politiky usmiřování.
Zopakoval, že bránit šíření zbraní hromadného ničení je jednou z priorit boje proti terorismu, což si uložil za hlavní cíl po atentátech z 11. září 2001.
Podle amerických expertů by se Libye měla stát vzorem pro Severní Koreu, aby se rovněž zbavila svého programu vývoje zbraní hromadného ničení výměnou za americkou přízeň.
Rozhodnutí chválí i Blair
Bush a britský premiér Tony Blair neváhali v pátek Tripolis vychválit a oznámili, že se tím Libye zařazuje opět mezi plnoprávné členy mezinárodního společenství. A pro Libyi je povzbuzující americký slib zrušení hospodářských sankcí.
Tento diplomatický průlom má také povzbudit Bushovu vládu, často obviňovanou z preferování používání síly, aby pokračovala v diplomatických iniciativách. Pozorovatelé soudí, že Bushovi se tím opět zvedne popularita. Posiluje se tím rovněž již beztak pevné spojenectví mezi USA a Velkou Británií.
Američti analytici nevylučují, že úspěch s libyjský vůdcem Muammarem Kaddáfím by nemusel být možný bez předchozí intervence v Afghánistánu a především v Iráku. Dopadení Saddáma Husajna je ve velmi čerstvé paměti.
Podle politických expertů využívá stárnoucí Kaddáfí vhodné chvíle k tomu, aby vyjednal odstoupení Libye od programu zbraní hromadného ničení za dobrou cenu. Je to prý rozhodně moudřejší přístup, než uplatňuje severokorejský vůdce Kim Čong-il, který se rozhodl zastávat tvrdou linii.
Kaddáfí se zmocnil vlády v roce 1969 při nekrvavém státním převratu. Zlepšit vztahy se západním světem se snaží již několik let. Významný krok učinil letos v srpnu, kdy Libye uznala odpovědnost za atentát v Lockerbie a zavázala se zaplatit pozůstalým celkem 2,7 miliardy dolarů. Předtím vydal soudu původce útoku. Při atentátu proti letadlu PanAm nad skotským městečkem v roce 1988 zahynulo 270 lidí.
 Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí na archivní fotografii ze srpna 2003. |
