Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Liberijci uplácejí zdravotníky, aby si mohli nechat těla obětí eboly

  11:50aktualizováno  16:11
Korupce a pohřební tradice značně zvyšují riziko dalšího šíření eboly v Libérii. Rodiny zemřelých často týmy, které jezdí vybírat těla obětí smrtící nemoci, uplácejí, aby si tělo mohly nechat a pohřbít ho podle svých tradic. Informoval o tom zpravodajský server The Wall Street Journal.

Zdravotníci v liberijské Monrovii odnášejí tělo ženy, která zemřela na ebolu (8. října 2014) | foto: AP

Při epidemii eboly jsou přitom mrtvá těla jedním z hlavních zdrojů nákazy. Liberijské pohřby tradičně zahrnují umývání těla a vystavení po dobu až několika dní, kdy se scházejí příbuzní a přátelé, kteří zesnulého líbají, aby se s ním rozloučili. Pak je mrtvý pohřben - často na blízkém rodinném hřbitůvku.

Kromě touhy pohřbít svého blízkého v souladu s tradicemi hraje roli i skutečnost, že ebola s sebou nese společenské stigma - a lidé zhusta nechtějí přiznat, že jejich příbuzný zemřel právě na tuto chorobu. Zdravotníci a humanitární pracovníci potvrzují, že se k nim donesly zprávy o tajných pohřbech místních obyvatel; nové hroby se v hlavním městě Monrovii objevují noc co noc.

Epidemie eboly

Terénní sociální pracovník Vincent Chounse uvedl, že v předměstí Bardnersville na okraji Monrovie byl svědkem domlouvání prodeje falešného úmrtního listu nejméně čtyřikrát. “Rodina prohlásila, že mrtvý nezemřel na ebolu. Sběrači mrtvol s nimi pak poodešli stranou a řekli, že jim můžou prodat potvrzení ministerstva zdravotnictví, že to nebyla ebola. Někdy chtějí 40 dolarů, jindy 50,“ dodal.

„Nakonec je vždycky odneseme v pytli“

Vláda vydala dekret, podle nějž by každý, kdo zemře na ebolu, měl být zpopelněn. Jde jednak o opatření proti dalšímu šíření nemoci a také o reakci na skutečnost, že řada místních komunit odmítá pohřbívat těla obětí eboly, i když by se pohřeb konal s dodržením všech potřebných procedur proti přenosu nemoci.

Krematorium v Monrovii spaluje asi 60 těl denně, uvedla Agnes Van der Veldeová, která řídí týmy sběračů těl v rámci organizace Lékaři bez hranic (MSF). Podle jejích slov informovanost o nebezpečí přenosu viru eboly stoupá; přesto řada rodin nechce úmrtí na ebolu nahlásit, aby mohla zesnulého pohřbít po svém.

„Snažíme se postupovat s maximálním respektem. Ale nakonec to stejně končí tím, že jim vezmeme jejich zesnulého, uzavřeme ho do plastového pytle a odvezeme pryč,“ dodala.

Hrozba stávky

V Libérii navíc začala stávka zdravotnického personálu pečujícího o nemocné nakažené ebolou. Lékaři a ošetřovatelé si jí chtějí vymoci zvýšení příplatků za práci v rizikovém prostředí. Podle agentury Reuters se do ní ale na mnoha místech zdravotní sestry odmítly zapojit a ráno přišly do práce.

Základní mzda zdravotníků činí v Libérii 200 až 300 dolarů (4 300 až 6 500 korun) a ti, kdo pečují o lidi nakažené ebolou, dostávají měsíční příplatek ve výši 500 dolarů. Chtějí ho nyní navýšit na 700 dolarů (15 000 korun). K jejich požadavkům dále patří pojištění a osobní ochranné prostředky.

Ebola v západní Africe usmrtila přes 4000 lidí, z nichž více než 2300 připadá na Libérii. Devadesát pět tamních obětí byli právě zdravotníci. V Bruselu se budou ve čtvrtek o boji proti zákeřné chorobě radit zástupci zemí Evropské unie.

Fotogalerie

Španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo v rozhovoru s deníkem El País obhajoval rozhodnutí své vlády repatriovat dva duchovní s ebolou. Udělala prý, co bylo její povinností a co ostatně udělaly všechny „rozvinuté země, které čelily stejnému problému“.

Podle lékařů se stav sestry Teresy Romerové, která se od jednoho z duchovních v madridské nemocnici nakazila, mírně zlepšuje. Není však prý zatím důvod k optimismu. U žádného z 15 dalších izolovaných pacientů nemoc dosud nepropukla.

Ruská vakcína?

Šéf ruského parlamentního výboru pro vědu a výzkum Valerij Čerešněv v pondělí přišel s infromací, že dvě ruská výzkumná pracoviště vyvinula vakcínu proti viru eboly a řeší jejich nasazení v léčebné praxi. „Vakcína byla vyvinuta, už existuje. Samostatnou otázkou je její nasazení,“ řekl ruské agentuře akademik Čerešněv.

Na léku proti nebezpečnému onemocnění pracuje několik západních farmaceutických firem, jejichž vakcíny jsou ve fázi testování. Společnosti GlaxoSmithKline a NewLink oznámily, že posilují výrobní kapacity, aby v první polovině roku 2015 dokázaly razantně zvýšit produkci svých experimentálních vakcín proti ebole. Jedním z léků, který nyní nejvíce vzbuzuje naděje, je ZMapp, po jehož podání se již několik lidí z onemocnění zotavilo.

Ruské vakcíny se podle Čerešněva zrodily v novosibirském Státním výzkumném ústavu virologie a biotechnologie a ve vojenském vědeckém zařízení s krycím názvem Zagorsk-6, které je umístěno v obci Sergijev Posad u Moskvy.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.