Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Libanon chtěl být zase Švýcarskem. Teď mu hrozí válka

  11:50aktualizováno  11:50
"Jedete do Bejrútu?" divil se v letadle libanonský podnikatel Alexandre Bourteili. "To není dobrý čas. Stát se může cokoli." Do hovoru se vložil jeho krajan Edmunde: "Zas tak hrozné to nebude. Toto je Blízký východ, tady to není nikdy stabilní." Takový je teď Libanon, napjatý a nejistý.

Libanonské vojsko zatím nemělo násilné střety s demonstranty. - Libanonské vojsko zatím nemělo násilné střety s demonstranty. | foto: Reuters

Na jedné straně se mezi lidmi šíří hrůza z toho, v co vyústí spory mezi stoupenci opozičního hnutí Hizballáh, podporovaného Sýrií a Íránem, a prozápadně orientovanou vládou v čele s Fuádem Siniurou.

Statisícové davy protestantů v libanonském Bejrútu

Na druhé straně lidé věří, že se nikdo neodváží udělat krok, který by přivolal zpět přízraky bojů připomínající doby občanské války 1975-1990.

Přistála jsem v Bejrútu jako zřejmě v tu dobu jediný turista. České aerolinie sem sice létají třikrát týdně, ale cizinci jedoucí "jen tak“ jsou nyní výjimečný úkaz. "Většina našich pasažérů jsou libanonští občané,“ hlásí pracovnice bejrútské kanceláře ČSA.

Byla sobota večer. Centrum města zelo prázdnotou. Dostat se na náměstí Place d’Etoile vyžadovalo projít kolem ostnatých drátů, uzavírajících přístupové cesty. Úzký průchod hlídali vojáci se samopaly a trochu nevěřícně si mě prohlíželi.

Dopoledne lyže, odpoledne plavky
Restaurace a kavárny kolem postrádaly to hlavní: hosty. "Takhle to tu vypadá už od loňského izraelského bombardování,“ říká znuděně číšník.

Přitom ještě před pár lety Libanon vzhlížel k budoucnosti s nadějemi. Snil o návratu doby, kdy měl pověst Švýcarska Blízkého východu. Prosperující země, ve které lidé mohou v dubnu dopoledne lyžovat na horách a odpoledne si zaplavat v moři, kde ženy chodí s hlubokými výstřihy a kouří.

Vzpomínky na rozervanou zemi z dob občanské války měly být odsunuty kamsi do minulosti. I české cestovní kanceláře začaly nabízet víkendové zájezdy do Bejrútu, který v 70. a 80. letech minulého století budil kvůli občanské válce spíše mrazení v zádech a strach z únosů cizinců.

Jsou mladí a nezažili válku
Jak jiný je Libanon na začátku roku 2007... Nejenže se dosud vzpamatovává z izraelských bombových náletů z loňského léta. Vnitřní politické pnutí se vyhrotilo v polovině ledna, kdy Hizballáh na protest proti vládě ochromil zemi generální stávkou. Potyčky si vyžádaly sedm mrtvých a na čtyři sta lidí bylo zraněno. - více zde

Hořící barikády v Bejrútu.

"Doba je zlá. Ještě před dvěma týdny bych vám to neříkal, ale když vidím patnáctileté mladíky, jak fanaticky volají po zničení těch druhých, můj strach z nových bojů stoupá. Oni válku nezažili, nevědí, jak strašné to bylo,“ říká Kasem Saad, ředitel humanitární organizace NABAA.

Tentokrát proti sobě nestojí ani tak křesťané a muslimové. Hádají se hlavně muslimové mezi sebou, tedy sunnité s čím dál početnějšími šíity. "Kde bydlíte, jak se jmenujete?“ jsou nyní klíčové otázky.

Taxikář Hassan z jižního Bejrútu říká, že raději nejezdí mimo svoji část města. "Bojím se, že mi ti druzí zapálí auto,“ říká.

Únik před politikou
Jak v tom mohou lidé normálně žít? Snaží se uniknout politice. Majitelé obchodů, kadeřnictví či restaurací začali vyvěšovat nápisy, které zakazují politické diskuse uvnitř. "Toto není místo pro politiku, proto vás prosíme, abyste se zdrželi vyjadřování svých politických názorů,“ stojí na zdi luxusního sportovního centra.

Také vedení státní Libanonské univerzity, kde při nedávném střetu zemřeli čtyři lidé, apelovalo na studenty, aby politiku nechali před branou.

"Moji zákazníci patří ke všem zdejším sektám, nemůžu si dovolit, aby se navzájem hádali,“ říká majitel bejrútského zelinářství. Jeho obchod sídlí kousek od někdejší Zelené linie, která za války před pár desetiletími války oddělovala znepřátelené strany. "Lidé by si měli pořád připomínat, jaké hrůzy jsme zažili,“ dodává.

Kam kráčí Libanon

V Libanonu, který vznikl po pádu osmanské říše, žije několik náboženských uskupení. Zpočátku byli nejsilnější křesťané, až po nich následovaly muslimské náboženské skupiny: sunnité, šíité i z islámu vycházející drúzové. Dnes jsou nejpočetnější šíité.

V letech 1975 až 1990 probíhala v zemi občanská válka, do níž se zapojili křesťané i muslimové. Po jejím skončení v zemi zůstala syrská armáda. Ta odešla po předloňském atentátu na premiéra Rafíka Harírího.

Vliv šíitského hnutí Hizballáh sílí, jeho vůdce Hasan Nasralláh požaduje výraznější podíl na moci. Na protest vloni v listopadu Hizballáh odešel z vlády. V lednu vypukly sektářské nepokoje. Nyní se znesvářené strany snaží začít dialog, který by zabránil občanské válce.
Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do senátu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.