Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lhaní o historii netrestat

  1:00aktualizováno  1:00
Francouzské Národní shromáždění schválilo návrh zákona trestající popírání genocidy Arménů. Případný popírač by mohl dostat až jeden rok vězení. Chystaná norma rozhořčila Turecko.

Britský historik-samouk David Irving již z popírání historie sedí ve vězení. | foto: Heinz-Peter BaderReuters

Je jasné proč, vždyť viníky vyvražďování Arménů, ke kterému došlo především za první světové války, jsou právě Turci. Počet obětí se odhaduje až na jeden a půl milionu.

Návrh ještě musí projít francouzským Senátem, ale i tak se pochopitelně už teď vedou spory o vhodnosti takového zákona.

U Turků je to jasné, ti mají máslo na hlavě. Od loňského prosince byl v Turecku stíhán spisovatel Orhan Pamuk za "veřejnou urážku tureckého národa". Ta spočívala právě v tom, že o genocidě Arménů mluvil. Nakonec soudu unikl, v čemž velkou roli sehrál i tlak Evropy.

Jakousi ironií dějin pak Pamuk dostal Nobelovu cenu za literaturu právě v den, kdy byl ve Francii zákon Národním shromážděním schválen. Třeba v tom někdo uvidí jasné rysy spiknutí.

Zákon se však nezdá ani lidem, kteří smutný osud "tureckých" Arménů nepopírají. Ptají se spíše, zda má být skutečně úkolem zákona hlídat interpretaci minulosti. Nejde tu jen o nějaký francouzsko-turecký spor.

Podobné zákony mají i jiné země, stačí si vzpomenout na britského historika Davida Irvinga, který sedí v rakouském vězení. Irving za popírání holokaustu dostal tři roky. (Přitom v Británii mu už jeho lži byly prokázány a jeho kariéra se ocitla v troskách.)

Genocida Arménů a holokaust mají jistě podobné rysy. Kdybychom však byli důslední, bylo by třeba přijmout zákony proti popírání všech genocid, alespoň všech těch, kam paměť sahá a jejichž "vymazání" se ještě někoho může osobně týkat. Jenomže pak by se mohli logicky ozvat příslušníci všech národů a menšin, které někdy někdo cíleně likvidoval.

Museli bychom mít jednotlivé zákony proti popírání genocidy v Súdánu, Rwandě a Bosně. Můžeme se propadat do bažin historie stále hloub a chtít potrestat všechny, kdo budou popírat zločiny Rudých Khmerů v Kambodži, cílenou likvidaci Tibetu, Tibeťanů a tibetské kultury komunistickou Čínou, řádění kulturní revoluce v Číně samé, Stalinovy hladomory a pogromy likvidující Kazachy či  Ukrajince. A to jsme ještě nezmínili sudetské Němce.

Dalo by se to vyřešit paušálním zákazem popírání všech genocid, ale to bychom si nepomohli, neboť by se rozhořely soudní války o to, kdo má na svou vlastní genocidu nárok. Indiáni zlikvidovaní Cortesem? To by v intelektuálních kruzích snadno prošlo. Ale co kdyby někdo vytáhl řádění francouzské revoluce a cílenou likvidaci katolického duchovenstva?

Definice tohoto zločinu je velmi široká. Genocidou se rozumějí všechny činy směřující ke zničení nějaké skupiny, národní, etnické, rasové nebo náboženské. Politické a sociální skupiny byly kdysi z mezinárodně uznávané definice vyjmuty, protože to tak chtěli Sověti. Věděli proč. 

Skupina nemusí za oběť padnout celá, stačí jen její část. Smrt nemusí nastat hned. Součástí genocidy je fifyzické nebo psychické týrání lidí, popřípadě se dá provést "nepřímo" tak, že jsou oběti uvrženy do tak nuzných podmínek, že je to bude nejspíš stát život. Pachatel může také usilovat o snížení porodnosti nebo odebírání již narozených dětí.

Do takovéto definice už se vejde značná část dějin 20. století, bohužel. A už vidíme obhájce, jak se vyžívají v jemnostech: třeba, že v tom či onom případě nešlo o genocidu, ale jen o nějakou spontánní čistku, výlevy spravedlivého hněvu, deformace a tak dále.

Průměrně inteligentní a alespoň lehce s historií obeznámený člověk žádné dobře zdokumentované zločiny nepopírá. Pokud tak někdo činí, mělo by stačit usvědčení popírače ze lži. V chytré společnosti ho to vyřídí samo. V hloupé společnosti je zákon zakazující názory a jejich projevení zbytečný.

Pokud chtějí evropští politici prospět věci, měli by podpořit snahy ozachycení minulých událostí. Dřív, než stopy zaniknou nebo je někdo smaže. Lidský život je krátký, paměť ještě kratší, následky dějin však dlouhé.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Vlna dosahuje až téměř na úroveň sousedního chodníku.
Místo roviny je vlna, za miliony opravená silnice vydržela jen pár týdnů

Po necelém měsíci provozu se na opravené silnici mezi Vysokým Mýtem a Chrudimí v obci Stradouň vytvořila nebezpečná vyjetá vlna. Za rekonstrukci celkem...  celý článek

Zřejmě nejkontrolovanější projekt. Multifunkční kongresový areál dostal v roce...
Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie

Rodinní příslušníci Andreje Babiše (ANO) si přeprodávali akcie Čapího hnízda, aby znepřehlednili vlastnickou strukturu firmy. Podle Českého rozhlasu to policie...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.