Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lež! odmítl Írán svědectví o znásilňování vězněných kritiků režimu

  12:57aktualizováno  12:57
V Íránu začal čtvrtý hromadný soud s lidmi, které režim obvinil z podněcování nepokojů po sporných červnových prezidentských volbách. Policie při demonstracích uvěznila stovky stoupenců opozice. Svědectví jednoho ze zadržených zveřejnil na svých stránkách i neúspěšný prezidentský kandidát Mahdí Karrúbí.

Hlavní kandidát opozice a umírněných íránských kruhů Mahdí Karrúbí | foto: Profimedia.cz

"Byl jsem ve vězení, svázaný a se zavázanýma očima. Skoro mě ubili k smrti a udělali mi tu nejhorší věc, která je zapovězená všem, jak bezvěrcům, tak věřícím. Dokázal jsem se svěřit jen panu Karrúbímu," objevuje se na stránkách Karrúbího Strany národní důvěry.

"Byl jsem přesvědčen, že když je někdo znásilněný - a má u toho svázané ruce a nohy a nemůže se vůbec bránit - nespáchal žádných hřích, spíš je to určitá forma oběti," pokračuje svědectví nejmenovaného muže, které se dvaasedmdesátiletý bývalý předseda íránského parlamentu rozhodl zveřejnit.

Vládní výbor pochybení ve věznicích neobjevil

Karrúbí podle svých slov odkrývá jen špičku ledovce. To, co se stalo desítkám zadržených ve věznicích v Kahrizaku a v Evinu, se totiž nepopisuje snadno. Řada mužů se s násilnostmi, které na nich napáchali věznitelé i jiní vězni, nedokáže vyrovnat - svědectví jednoho z vězňů čtěte zde

Červnové protesty v ulicích TeheránuAčkoliv se íránská vláda snaží Karrúbího umlčet a jeho tvrzení označuje za "pusté lži", příliš se jí to nedaří. Svědectví znásilněných mužů už podle CNN zaujala řadu organizací pro ochranu lidských práv. Například Amnesty International vládu požádala, aby mohla ve věznicích provést nezávislé vyšetřování s mezinárodními odborníky.

To vláda odmítla. Místo toho vytvořila vlastní výbor, který se vydal do věznic. Výsledkem pátrání členů vládního výboru bylo, že se ve věznici překvapivě nesetkali s žádným případem "zneužívání ani znásilňování".

"Pokud někdo vyřkne taková obvinění, která mohou rozhněvat lid, a nemůže je dokázat, musíme proti němu zavést zákonné opatření," řekl na adresu Karrúbího guvernér provincie Teherán Morteza Tamaddon.

U soudu stanuli někdejší ministři, vědci a novináři

ÍRÁN OD KVĚTNA NEPŘIDAL CENTRIFUGY

- Teherán v poslední době naznačil vstřícnost ohledně svého jaderného programu. Minulý týden poprvé vpustil inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii do jednoho téměř dokončeného jaderného reaktoru. - více čtěte zde
- Diplomaté nyní tvrdí, že Írán od května nezvýšil počet centrifug na obohacování uranu v jaderném komplexu v Natanzu. Kapacitu přitom zvyšoval systematicky uplynulé tři roky. O důvodech zpomalení odborníci jen spekulují.

                  autor: Reuters

V Íránu dnes začal čtvrtý hromadný soud, zpovídat se budou někdejší prominenti režimu. Před tribunálem stane bývalý náměstek ministra vnitra Mustafá Tadžzadá, někdejší náměstek ministra zahraničí Muhsí Amínzadá, bývalý vládní mluvčí Abdalláh Ramazanzadá nebo také íránsko-americký vědec Kian Tajbakhsh. Všechny pojí blízký vztah k bývalému prezidentovi Muhammadu Chatámímu.

Mezi obviněnými jsou kromě několika novinářů také bývalý ministr průmyslu a dolů Behzád Nabaví a někdejší náměstek ministra hospodářství Hohsen Safí Farahání a předseda největší reformistické politické strany Organizace modžáhedů islámské revoluce (IRMO) Muhsín Mirdamadí.

Všem obžalovaným hrozí roky v nejpřísnějších žalářích. V některých případech se ale uvažuje o "maximálním trestu". Prokurátor tak hovoří o nejvyšším trestu pro Saída Hadžariana, který prý ohrozil bezpečnost státu. Za to mu podle íránských zákonů hrozí až trest smrti.

Volby z 12. června, jejichž vítězem se stal dosavadní prezident Mahmúd Ahmadínežád a jejichž výsledky umírněná opozice zpochybnila, vyvolaly v Íránu největší protesty za posledních třicet let.

Před soudem stanulo 140 účastníků protestů

Demonstrace si podle informací íránského deníku Sarmájí vyžádaly skoro sedm desítek mrtvých. Ve věznicích skončily stovky proreformních politiků, novinářů, politických aktivistů i právníků.

Od 1. srpna stanulo před revolučním soudem na 140 účastníků povolebních protestů. Byli obžalováni z nejrůznějších trestných činů včetně ohrožování národní bezpečnosti. Před soudem také stanula Francouzka, kterou úřady 17. srpna propustily na kauci. Soudu se také zpovídala íránská zaměstnankyně francouzské ambasády a íránský zaměstnanec britského velvyslanectví. - o propuštění Francouzky si přečtěte zde

V těchto procesech dosud tribunály nevynesly žádný rozsudek. Jako "divadlo" je kritizují jak představitelé opozice, tak mezinárodní společenství.


Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.