Senát jako celek má o kandidatuře rozhodnout 8. února.
Před hlasováním se proti nominaci nevyslovil žádný ze členů výboru, v němž mají stejně jako v Senátu převahu zástupci levice. Nejkritičtější tón zvolil místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier, který se Sváčka dotazoval na jeho kontakty s pražským podnikatelem Tomášem Hrdličkou nebo advokátem a exministrem spravedlnosti Pavlem Němcem.
Dienstbier poukazoval i na Sváčkovo členství v Lions clubu, jehož zakladatelem byl lékař Jaroslav Barták, který je stíhán za sexuální napadání svých asistentek.
Sváček namítl, že se setkává s řadou lidí, nemá to ale vliv na jeho soudcovské rozhodování. Uvedl, že s Hrdličkou se seznámil jako s místostarostou Prahy 10 kvůli služebním bytům pro soudce, v kontaktu s ním už ale není. Přiznal, že si tykali, i když to podle Dienstbiera v rozhovoru pro časopis Týden popřel. Sváček také řekl, že členství Lions clubu po několika měsících ukončil.
Sváček a Ústavní soudPředseda Městského soudu v Praze Jan Sváček by měl podle prezidenta Klause v týmu ústavních soudců nahradit místopředsedkyni soudu Elišku Wagnerovou, které v březnu končí mandát. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let. Letos v červnu skončí mandát ještě soudci Františku Duchoňovi, příští rok hned osmi soudcům včetně předsedy soudu Pavla Rychetského. |
Sváčkovi k podpoře většiny ve výboru nepomohlo ani to, že se postavil proti zneužívání stavu legislativní nouze vládnoucí koalicí ve Sněmovně nebo že se vyslovil pro umožnění co nejširšího přístupu ke zdravotnictví a ke vzdělání v souvislosti s regulačními poplatky a školným na vysokých školách.
"Pan doktor Sváček na některé věci odpovídal vyhýbavě," poznamenal k soudcově vystoupení Dienstbier. Podle něj měl Sváček "zcela otevřeně vyložit své názory na zásadní ústavněprávní otázky".
Jaroslav Kubera (ODS) se ale domnívá, že se ČSSD se rozhodla nezvolit prezidentovi Václavu Klausovi už žádného kandidáta na ústavního soudce. Sváček by podle něj obohatil Ústavní soud o neakademický, praktický pohled.
Na Ústavní soud jako garanta ústavnosti se mohou za určitých podmínek obracet skupiny zákonodárců, prezident, ale také občané. Ústavní soudci mohou mimo jiné rozhodnout o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, pokud dospějí k závěru, že jsou v rozporu s ústavním pořádkem.
Rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny soudy i státní orgány.
