ČTĚTE TAKÉ:
Petici proti KSČM podepsaly tisíce lidí
Předlohu nakonec podpořilo třináct sociálních demokratů, mimo jiné Jan Kavan, Petr Lachnit, Jaromír Schling či ministři Jaroslav Palas a Pavel Dostál. Pro návrh hlasovalo 48 ze sto sedmdesáti přítomných poslanců, na prosazení to však nestačilo.
Část poslanců ČSSD už dříve tvrdila, že jsou lustrace k ničemu a měly by se zrušit. Menší koaliční strany - lidovci a Unie svobody-DEU - byly jednotně proti.
Unionisté předem varovali, že kladný postoj sociálních demokratů ke zrušení lustrací by měl "vážné důsledky" pro pokračování koalice. Předseda unie Petr Mareš byl po rozhodnutí dolní komory spokojen.
Lustrační zákony brání od počátku 90. let v tom, aby funkcionáři bývalého komunistického režimu a členové jejich bezpečnostních složek mohli zastávat významné funkce ve státní správě a na dalších citlivých postech.
Komunistický poslanec Vojtěch Filip ve sněmovně zopakoval, že zákony jsou v rozporu s mezinárodními úmluvami, k nimž se Česká republika přihlásila.
"Žádná mezinárodně právní norma nám nezakazuje a nemůže zakázat, abychom chránili státní správu před lidmi, kteří vedli aktivně dlouhodobou občanskou válku proti vlastním občanům policejními prostředky," oponoval unionista Karel Kühnl.
Problematická podle něj může být formulace takového zákona, komunisté ale žádnou lepší nenavrhli.
"Jakkoliv by byla jistě představitelná," doplnil Kühnl. Podotkl, že musí být nadále bráněno tomu, aby se bývalí důstojníci StB stávali velvyslanci, náměstky klíčových ministrů, či nejvyššími státními zástupci.
Pokud by komunistický návrh v prvním kole prošel, bylo by to vůbec poprvé, kdy by většina poslanců zvedla ruku pro zrušení lustrací. Sněmovna projednávala předlohu v takzvaném prvém čtení.
Edvard Beneš si získal poslance
Návrh tří levicových poslanců ocenit druhého československého prezidenta bouři ve sněmovně proti očekávání nevyvolal. Většina poslanců v prvním čtení souhlasila s tím, aby sněmovní výbory posoudily jednovětý zákon: "Edvard Beneš se zasloužil o stát."
Normu předložili poslankyně za KSČM Jitka Gruntová a sociální demokraté Radko Martínek a Karel Šplíchal. Chtějí, aby začala platit letošního 28. října. Nelibost nad zákonem už vyjádřili představitelé sudetských Němců.
