Stranické preference ukazují, že v případě voleb do Sněmovny na začátku května by ČSSD volilo 26,1 procenta voličů, komunisty 14 procent. Do dolní komory parlamentu by se dostala ještě ODS (11,9 procenta) a TOP 09 (6,8 procenta). Tedy pokud by šli tito voliči k volbám. KDU-ČSL scházely do pětiprocentní hranice volitelnosti v průzkumu dvě desetiny procenta.
"Obraz preferencí je na konci dubna nesen především protestními hlasy a odráží patrně atmosféru kolem odborářské demonstrace. Výrazně získala levice, ztratily vládní strany," stojí v tiskové zprávě STEM.
Rozložení silPředpoklad zisku mandátů ČSSD 92 Zdroj: STEM, Preference politických stran, duben 2012 Současné rozložení sil ve Sněmovně ČSSD 55 Zdroj: Poslanecká sněmovna |
V přepočtu na mandáty hypotetická situace ukazuje, že sociální demokraté by získali 92 křesel, komunisté 46, ODS 42 a TOP 09 celkem 20 mandátů.
Podle průzkumu STEM by komunisté měli vůbec poprvé ve Sněmovně více křesel než občanští demokraté.
Levice by počtem mandátů navíc pohodlně přesáhla třípětinovou ústavní většinu, nutnou například pro schvalování ústavních zákonů.
Ústavní většina činí 120 a více poslanců. Levice po ní v průzkumech sahala už před rokem. Tehdy jí dotazování STEM přisoudilo rovných 120 mandátů (více u překročení hranice ústavní většiny levicí čtěte zde).
Současný průzkum agentura provedla od 18. do 29. dubna. Na otázky odpovídalo 1 084 lidí starších 18 let.
Podle STEM byla sebrána jedna třetina dat před odborářskou demonstrací (více o akci s účastí desetitisíců lidí čtěte zde), dvě třetiny dat byly
sbírány ve dnech těsně následujících. "Lze předpokládat, že preference tento
kontext odrážejí a nesou zvýšený počet kritických hlasů," stojí v tiskové zprávě k průzkumu.
Stranické preference včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany (konec dubna 2012). Odpovědi na otázku "Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou proto nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
