Na začátku února musel odejít šéf české pobočky Interpolu Pavol Mihál. Vyšlo najevo, že byl spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti (StB). - více zde
S komunistickou tajnou policií spolupracoval před rokem 1989 také pozdější guvernér České národní banky a premiér Josef Tošovský. - více zde
Také vedení vojenské kontrarozvědky bylo až donedávna doslova prolezlé bývalými estébáky. Problémy má i druhý muž České televize František Lambert, na kterého prasklo, že byl členem Lidových milicí. - více zde
Politici se vzájemně drželi nad vodou
Jak je možné, že se všichni tito lidé drželi tak dlouho ve vlivných pozicích? Dařilo se jim fakta o vlastní minulosti utajit? Odpověď zní: ne. Nyní se ukazuje, že jejich okolí o tom dobře vědělo. Politici je však drželi nad vodou.
"O Mihálovi to na vnitru věděl kdekdo. Před lety mi to říkal člověk z právního odboru. Akorát nebyl zájem to rozmazávat," říká zaměstnanec ministerstva, který nechtěl být v této souvislosti jmenován.
Čisté lustrační osvědčení získal Mihál díky záměně písmena v křestním jménu, v žádosti o prověrku bylo uvedeno Pavel místo Pavol. Bývalí ministři však tyto informace prostě ignorovali.
Další skandály s podvody při lustracích možná budou následovat. Nynější šéf vnitra Ivan Langer (ODS) v reakci na Mihálův případ nařídil prověřit lustrační osvědčení devíti set funkcionářů policie. -více zde
V bývalém Vojenském obranném zpravodajství působilo až do roku 2003 kolem čtyřiceti důstojníků StB, kteří prošli několika bezpečnostními prověrkami, lustrace nevyjímaje.
Také tato informace byla známá poměrně širokému okruhu lidí. Původně měli estébáci odejít krátce po listopadu 1989, ale pak mezi politiky převážil názor, že jsou pro rozvědku nepostradatelní.
"Snažil jsem se jich přesto zbavit, ale pokaždé jsem od poslanců bezpečnostního výboru Sněmovny dostal co proto za nekompetentní zásahy do obranného zpravodajství. Dnes si říkám, že jsme měli být mnohem důslednější. Důstojníci StB si některé pány poslance dokázali získat, takže ti je potom srdnatě bránili," vzpomíná bývalý ministr obrany Vilém Holáň.
Levice protestuje, jiní v tom vidí strach o křesla
Bývalí příslušníci a spolupracovníci Státní bezpečnosti mají i dnes zastání u některých politiků. Když Langer zveřejnil před dvěma týdny plán na kompletní otevření archivů StB a jejich postupné zpřístupnění na internetu, přispěchali opoziční sociální demokraté s ostrým protestem. Argumentují právem lidí na ochranu soukromí a varují před honem na čarodějnice.
Vládní politici vidí jejich motivaci jinde: "Socialisté nikdy nebyli příznivci lustrací. Nemají zájem to otvírat. Komunistů mají ve svých řadách nepočítaně," říká poslanec ODS Marek Benda.
"Lidé spojení s bývalým režimem mají kromě KSČM nejblíž k ČSSD. Je to preventivní obrana přátel a známých," soudí jeho stranický kolega Jan Vidím.
Podle pracovníka archivu ministerstva vnitra Petra Blažka straší ČSSD zbytečně: "Zpřístupnění informací na internetu neznamená, že to tam bude volně viset. K přístupu bude třeba nějakého elektronického podpisu. Bude to virtuální badatelna, kde podepíšete, že souhlasíte s badatelským řádem. Při dalším nakládáním s údaji se každý bude muset řídit zákony."
Co říká zákono oporách totality Kde nemohou pracovat Ve všech státních orgánech a organizacích (např. i v České televizi), kde je funkce obsazovaná volbou, jmenováním a ustanovováním. Koho se lustrační zákon týká Funkce šéfů těchto organizací a dalších vedoucích pracovníků nesmějí zastávat občané, kteří v letech 1948 až 1989 působili nejen ve Státní bezpečnosti, ale i ve funkcích KSČ od úrovně okresního tajemníka a člena předsednictva okresního výboru až po člena ústředního výboru. Na koho se také vztahuje Zákon se rovněž vztahuje na bývalé příslušníky Lidových milicí a absolventy vybraných vojenských a policejních vysokých škol v bývalém SSSR. Zdroj: lustrační zákon |
