Za odvoláného šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana se postavila vědecká rada.

Za odvoláného šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana se postavila vědecká rada. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Kvůli odvolání Hermana rezignovala část vědecké rady ústavu

  • 381
Za odvolaného ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana se postavila vědecká rada této instituce. Ve čtvrtek rezignovalo šest členů tohoto poradního orgánu ředitele. Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy je odvolání důkazem prohlubující se spolupráce mezi ČSSD a komunisty. Opozice to odmítá.

Rezignaci oznámil předseda patnáctičlenné vědecké rady (jedná se o jinou radu, než která ředitele ve středu odvolala), politolog Michael Kraus, končí i místopředseda rady, přírodovědec Daniel Vaněk, kardinál Miloslav Vlk, politolog Stanislav Balík, chemik Rudolf Zahradník a exředitel Archivu bezpečnostních složek Ladislav Bukovszky.

"Odvolání je politicky motivovaný zásah, ústav to destabilizuje a zužuje badatelskou práci," uvedli členové vědecké rady v prohlášení.

Šéf vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů Michael Kraus (11. dubna 2013)

Herman na čtvrtečním brífinku zopakoval, že za jeho koncem ve funkci byly politické důvody. "Je to úplatek části ČSSD komunistům za krajské koalice a možná i splátkou za budoucí spoluvládnutí. Nejde totiž o jednoho ředitele nebo jednu instituci, tady jde o stát a jeho směřování do budoucna," uvedl.

Odvolaný šéf ústavu také prohlásil, že mu předsedkyně rady Petruška Šustrová dávala zadání, koho má v ústavu odvolat. "Dostával jsem jidášské nabídky, abych prodal někoho z blízkých, a zachránil si tak křeslo," tvrdí Herman.

ODS zvažuje kvůli výměně Hermana vyvolat jednání v Senátu

Šéf poslanců ODS Marek Benda ve čtvrtek označil odvolání Hermana za výsledek čistě politického rozhodnutí. ČSSD podle něj zneužila svou většinu v Senátu a prosadila do rady ústavu, který má zkoumat totalitní minulost, lidi, kteří jen splnili politické zadání sociální demokracie.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka prohlásil, že levici jde především o to, aby získala klíč k archívům Státní bezpečnosti.

Na brífinku ODS vystoupila i Naděžda Kavalírová, jediná členka rady ústavu, která nehlasovala pro Hermanovo odvolání. "Netušila jsem, že se ve svém vysokém věku něčeho takového dočkám. Mám strach, aby to nebyl začátek něčeho, k čemu v této věci spějeme," uvedla předsedkyně Konfederace politických vězňů.

ODS také zvažuje, že se pokusí v Senátu vyvolat jednání kvůli výměně Hermana. Podle místopředsedy senátorského klubu ODS Miloše Vystrčila by se strana neměla omezit jen na odsuzující prohlášení. Jenže v horní komoře parlamentu má absolutní převahu ČSSD, takže v Senátu občanští demokraté mnoho nezmohou.

Odvolání ředitele kritizoval už ve středu premiér a předseda ODS Petr Nečas, vidí za ním také politické tlaky opozice (více o Hermanově odvolání čtěte zde).

ČSSD kritiku ODS odmítá. Senátor Jiří Dienstbier ji označil za pravicový bolševismus a vyvolávání antikomunistické hysterie.

Místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek popřel, že jeho strana stojí za výměnou ředitele ústavu. "Odmítáme politizaci a odmítáme se do ní zavléct. S komunisty jsme o tom nevyjednávali," uvedl Zaorálek na brífinku. Nečas by se podle něj měl omluvit předsedkyni rady, bývalé disidentce Petrušce Šustrové, za to, že ve středu hovořil o tom, že hrozí přeměna ÚSTR v ústav marxismu-leninismu.

Foglová předpokládá změny v ústavu

Instituci dočasně povede překladatelka z polštiny Pavla Foglová. Bývalá ředitelka Českého centra ve Varšavě předpokládá, že udělá personální změny v nejvyšším vedení této instituce. Mohlo by patrně jít o dva až tři lidi blízké odvolanému řediteli Danielu Hermanovi. Foglová nechtěla být konkrétní, ČTK jen řekla, že naopak neplánuje větší personální zásahy do pozic v běžném provozu ústavu.

Ve funkci bude do doby, než z výběrového řízení vzejde nový ředitel. Jeho jméno by mělo být známo nejpozději 30. dubna příštího roku, řekl ve středu iDNES.cz místopředseda rady Lukáš Jelínek.

Šéf poslanců ODS Benda za její jedinou kvalifikaci označil, že má blízko ke člence rady ústavu Petrušce Šustrové. Foglová působila také jako novinářka, do loňského listopadu vedla České centrum ve Varšavě.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video