Když minulý týden dopadl do vod Tichého oceánu modul Dragon vynesený raketou Falcon 9, bylo to vůbec poprvé, co se soukromé společnosti podařilo vypustit raketu s obyvatelným modulem na oběžnou dráhu a misi úspěšně završit.
Obamova administrativa se po úspěšné zkoušce může radovat – počítá s tím, že se po konci raketoplánů začne v cestách na oběžnou dráhu spoléhat na vesmírná plavidla soukromých společností – a ušetří tak na mise hlouběji do kosmu, například na Mars.
"Cesta na ISS a zpět bude vypadat právě takto: ve spolupráci vlády se soukromými společnostmi, protože to bude nejefektivnější," řekla náměstkyně vládní kosmické agentury NASA Lori Garverová.
Dnes každý let raketoplánu stojí zhruba miliardu dolarů, zatímco například dosavadní příspěvek NASA do projektu společnosti SpaceX byl 253 milionů dolarů.
Teď letěl do vesmíru sýr, za pár let poletí lidé
Úspěšnou zkouškou se dostala do čela uchazečů právě společnost SpaceX, která byla založena v roce 2002 Elonem Muskem – mužem, jenž vedl firmu na placení přes internet PayPal (a pak ji dobře prodal) a který své peníze vkládá i do vývoje elektromobilů Tesla.
Musk upozorňuje, že o zakázkách musí Bílý dům a NASA rozhodnout co nejrychleji. "Jsme v situaci, kdy v USA bude existovat buď komerční kosmický program s lidskou posádkou, nebo nebude žádný," prohlásil.
V jeho modulu Dragon je místo pro sedm lidí. Tentokrát letěl do vesmíru pouze sýr. Příští rok chce SpaceX poprvé dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici materiál – a do tří let od souhlasu NASA dovézt i lidi.
Dalším z vážných uchazečů o dopravu amerických astronautů je Sierra Nevada Corporation, která vyvíjí Dream Chaser – okřídlený miniraketoplán s místem pro osm lidí.
O účast usilují další společnosti. Kromě gigantu Boeing je to například raketová společnost Blue Origin, United Launch Alliance, která vyrábí rakety Atlas a Delta, nebo společnost Richarda Bransona Virgin Galactic.
Potíž je v tom, že právě nyní je americká vláda tlačena k tomu, aby šetřila, kde to jde – a to i na financích jdoucích do kosmického programu.
Rusové mají monopol a jejich ceny stále stoupají
A ruské ceny za zpáteční jízdenky na ISS mezitím prudce stoupají. V letech 2011 a 2012 bude jedna stát NASA až 51 milionů dolarů – dosud za ni platí 26 milionů dolarů. Po celou dobu až do konce ISS, s nímž se počítá nejdříve v roce 2020, přitom mají být na ISS dva až tři američtí astronauti.
"Ruské ceny rostou každý rok, je to monopol. Proč bychom měli Rusům vytvářet pracovní příležitosti a utrácet na vývoj ruských technologií, když jsou tu americké společnosti, které by mohly poskytnout totéž?" ptá se Mark Sirangelo, šéf Sierra Nevada Corp.
"NASA je v tomto procesu v roli plynového pedálu celého procesu, vlastníka klíčů. Můžete jet bez plynového pedálu i bez klíčků, ale je to o mnoho složitější," nechal se slyšet šéf SpaceX Musk.
