Město dosud vycházelo z předpokladu, že čestné občanství zaniklo s Hitlerovou smrtí. "O tom se ale přou právníci," řekl Spiegelu místní radní a člen sociálních demokratů Hartmut Polzin.
Sám probírá archivářské bedny a doufá, že najde dokument, kterým městská rada odebrala nacistickému vůdci občanství už v dobách NDR. Výsledek je ale nejistý a čas kvapí. Už v červnu se v městské části Heiligendamm setkají na summitu G8 přední světoví státníci a Bad Doberan se nechce ukázat jako město, které uctívá nacisty.
"Teď jde o to, celou tu záležitost ukončit," shrnuje Polzin. Za tím účelem se sejde i městská rada, která chce Hitlerovo občanství jednohlasně zrušit. "Je potřeba dát jasný signál, především do zahraničí," řekl Spiegelu poslanec zemského sněmu Henning von Storch.
Podle pramenů bylo pobaltské město překvapivě agilní. Čestné občanství udělilo Hitlerovi jako vůbec první v roce 1932, tedy rok před jeho nástupem k moci.
Místní historik Hermann Langer považuje zrušení poct za správný krok. "Konečně se to uzavře," říká. Jedinou obavu má z toho, že se případu chopí ultrapravicová NPD, která je v Meklenbursku-Pomořansku dobře organizovaná. "Neonacisté se na takové tradice chytají," míní.
Bad Doberanští nejsou jediní, kdo chce přetrhat staré svazky s nacismem. Někteří němečtí politici zvažují, že Hitlerovi zruší i německé občanství. "Nijak se ale nedistancujeme od naší historické zodpovědnosti," prohlásil sociální demokrat Simon Kopelke. - více zde
