Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Letoun veterán poletí do Bruselu, iDNES.cz bude u toho

  18:00
Exkluzivně Replika historického dolnoplošníku s původním motorem z roku 1923 si zopakuje 85 let starý let z Prahy do Bruselu. Staronový letoun předvedli dnes v plné kráse, na zemi i ve vzduchu, fandové historického létání na letišti v Letňanech. Dlouhá cesta ho čeká už za několik dní a iDNES.cz bude u toho.

Československé letectví slaví letos 90 let od svého vzniku, v červenci pak oslaví 85 let od prvního velkého úspěchu, kdy československý pilot vyhrál závod Praha - Brusel. | foto: Evžen Všetečka, www.historicflight.cz

"Letět do Bruselu, to zavání eurohujerstvím, protože Brusel je dnes znám hlavně jako sídlo EU," zavtipkoval na úvod Milan Mikulecký z Historické letky republiky Československé. V sobotu 26. července totiž vzlétne se stařičkým letounem a zamíří do hlavního města Belgického království. S Evropskou unií ale let nic společného mít nebude.


. Na vlastní oči

Jak těžké je řídit osmdesát let staré letadlo

Plánovaná cesta je totiž poctou 85 let starému československému vítězství, které 29. července 1923 v mezinárodním leteckém závodě vybojoval sportovní letec JUDr. Zdeněk Lhota. Do Bruselu doletěl na tehdy velice moderním jednoplošníku Avia BH 5 jako první.

Závod o cenu belgického krále se stal v první polovině dvacátých let velice populárním, samotný belgický král Albert I. totiž byl nadšeným sportovcem a letcem, který rozvoj leteckého průmyslu podporoval. Zúčastnit se závodu, a ještě lépe vyhrát ho, to bylo proto pro všechny letecké výrobce věcí prestiže.

Do boje tehdy vyslala svého zástupce i továrna Avia. Její první letoun BH 1 se i přes mimořádný úspěch nemohl soutěže v roce 1922 zúčastnit, o rok později však Lhota zdárně dovedl k cíli Avii BH 5 a rovnou s ní vyhrál nejen zmíněný pohár, ale i cenu pro turistiku Belgického aeroklubu. Československému letci tehdy blahopřál sám panovník a předal mu i vítězný pohár.

Do vzduchu s původním motorem
Dřevěný letoun si nyní svoji cestu po mnoha desetiletích zopakuje. Stroj, který několik let pečlivě dávali dohromady nadšenci pro historické létání, je sice dokonalou a věrnou replikou, má ale původní motor, se kterým Lhota závod vyhrál. "Zapůjčili jsme jim ho ve stavu, který nebyl zrovna ideální, abych použil to nejmírnější slovo," pousmál se plukovník Aleš Knížek z Vojenského historického ústavu, kde motor dlouhá léta odpočíval.

Složité zařízení bylo třeba do detailu zrenovovat, což si vyžádalo stovky hodin a statisícové finanční částky. "Nyní je ale ve stavu, v jakém se na něm létalo ve dvacátých letech," pochválil práci Knížek a přihodil ještě jednu zajímavost - protože je motor zároveň sbírkovým předmětem a při letu opustí území České republiky, muselo na něj Ministerstvo kultury vydat i speciální povolení.

Ačkoli Lhota původně zvládl let za jeden den, letošní trasa je rozdělena do šesti etap a letadlo vzlétne s několikadenním předstihem. Důvodem jsou jednak současné přísnější podmínky, jednak nevyzpytatelnost počasí. Pokud by totiž nevyhovovalo, stroj by nemohl pokračovat v cestě. Proto organizátoři letu počítají s větší časovou rezervou, aby byla jistota, že cíle bude dosaženo přesně památného 29. července, na kdy je i naplánováno setkání s belgickým králem.

"Ani dnes to nebude úplně jednoduché. Záleží na tom, zda bude dobrý vítr," připustil Mikulecký, že i po pětaosmdesáti letech bude cesta náročným výkonem. Pilotům by pomohl východní vítr v zádech, ten je ale spíše vzácností. "Snad také nebude foukat příliš silný vítr proti nám, protože každá cesta by pak trvala o osm hodin déle," dodal.

Mírně se pozmění i trasa letu, protože provoz je dnes hustší než ve dvacátých letech. Při plánování 750 kilometrů dlouhé cesty bylo nutné vyhnout se frankfurtskému letišti, druhému největšímu v Evropě. Proto letadlo poletí po trase Praha - Tachov - Coburg - Ober-Mörlen - Bad Neuenahr - Kolín nad Rýnem - Brusel.

. Budeme u toho

Reportér iDNES.cz poletí v doprovodném letounu a celý průběh letu do Bruselu bude podrobně sledovat. Z unikátní cesty čtenářům zprostředkuje aktuální informace či rozhovory se slavnými osobnostmi, které se historického letu zúčastní.

Častější zastávky mají ale ještě jinou a podstatnější příčinu. Jednoplošník bude doprovázet jeho ještě o něco starší bráška, který je méně výkonný a je schopen uletět na jeden zátah jen 200 kilometrů. Třebaže piloti dnes předvedli jen jeden z letounů, samotného letu se zúčastní i Avia BH 1. Stroj, kterému se před 86 lety nepovedlo se slavného závodu zúčastnit, si své prvenství vychutná až nyní. "Dodatečně plníme sen tehdejších konstruktérů, majitelů a dělníků továrny Avia," řekl Mikulecký.


. Fotoreportáž

Stroj generála Peřiny opět v oblacích

A prvenství bude ještě jedno - Avia BH 5 poprvé po pětaosmdesáti letech přeletí nad Německem legálně. Lhota si totiž před zmíněným závodem nestihl vyřídit povolení k přeletu a cestu nad Německem absolvoval načerno.

Neviditelný letoun
Protože dřevěný jednoplošník nemá vlastní navigační systém a nemohl by komunikovat s řídícími věžemi letišť, bude ho na cestě doprovázet také čtyřmístná cesna, která bude stroj navigovat a bezpečně jej dostane do Bruselu. Avie sama by totiž nebyla na radarech vidět.

. Praha-Brusel tehdy a dnes

Let dr. Lhoty byl mimořádným sportovním výkonem. S mezipřistáním v Mohuči prolétl pilot trasu průměrnou rychlostí 138 km/h. To byl v roce 1923 výkon hodný obdivu nejen v kategorii sportovního létání, ale i létání vůbec. Pilotovi také přálo počasí, zpáteční let se naopak oproti původním plánům protáhl.

Letos bude avia z Prahy odlétat 26. července, do cíle musí dorazit nejpozději 29. července. Pokud přiletí dříve, posádka počká na místě. Součástí projektu je totiž i setkání s belgickým králem. A to musí proběhnout na den přesně jako před pětaosmdesáti lety.

Jak proběhne zpáteční let, zatím není jasné. Půjde-li vše dobře, možná si veterán svou cestu zopakuje, spíše ale pocestuje po zemi. "Je možné, že obě letadla poletí opět po vlastní ose. Zároveň ale nechceme zbytečně prolétávat cenné hodiny, které jsou u historických letadel omezené, takže je možná dostaneme zpět domů po silnici nebo vlakem," řekl Milan Vacík z Historické letky, které letoun patří.

Organizátoři také přemýšlí o tom, že by avii na čas zapůjčili do Belgie, jejíž letectvo bude také slavit významné výročí a o slavný stroj už království projevilo zájem. Vítězstvím v roce 1923 totiž avia získala v Belgii skvělou pověst a letecké závody později významné zakázky, když Belgii dodávaly stíhací stroje. Ty se na dlouhou dobu staly páteří belgického letectví.

Avia by tak mohla jako výstavní exponát zůstat v Belgii několik měsíců a vrátit se poté rozložená na díly belgickým dopravním letadlem. "To proto, že do českých vojenských přepravních letounů se stěží vejde něco většího než koloběžka," rýpl si do armády Mikulecký.

Aby byl let ještě zajímavější, organizátoři plánují vzít na palubu v každém z úseků cesty nějakou významnou osobnost nejen z historie letectví. Jací lidé zasednou před pilota, ale zatím prozradit nechtěli.

. Úspěšná Avia

Avia BH 1

Letecká továrna na výrobu a opravnu letadel Avia vznikla už roku 1919. U jejího zrodu stáli pozdější přední čeští letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn. Při konstrukci Avie BH 1 použili na svou dobu odvážné prvky, když sami navrhli a nechali si patentovat tlustý profil křídla, zavěšený do trupu, stejně jako plovoucí směrové kormidlo. Letoun se dočkal velkého úspěchu, jeho další vývoj podpořil i prezident T. G. Masaryk částkou sto tisíc korun. Avia se v roce 1921 zúčastnila okružního letu republikou a porazila i mnohem silnější stroje díky své technologické vyspělosti a aerodynamické čistotě. Dala pak podnět ke vzniku letounů BH 3, které létaly v Československém vojenském letectvu.

Avia BH 5

Konstrukce letounu vycházela z předchozího typu BH 1. Oproti němu bylo však toto celodřevěné dvoumístné letadlo zvětšené, zpevněné a lépe technologicky propracované. BH 5 sloužila jako sportovní a kurýrní letoun, umožňovala i základní akrobatické kousky. Jako první československý stroj zvítězila na mezinárodní leteckém závodě v roce 1923. Byl na ni nainstalován první a úspěšný motor československé konstrukce, pětiválcový hvězdicový Walter NZ-60. Podle názvu letounu L- BOSA se pak celé úspěšné typové řadě přezdívalo "bosky".



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.