Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lovec mrazů: Letošní zima mi nečekaně udělala radost. Bohužel už skončila

  10:39aktualizováno  10:39
V prosinci to vypadalo na velmi teplou zimu. V lednu se teploty přehouply pod nulu a začal padat dlouho očekávaný sníh. Ideální podmínky pro lovce vyhledávající záporné teplotní rekordy však nastaly až v uplynulém týdnu. „Letošní mrazy mi udělaly radost, ukázaly, že zimy přece jenom ještě existují,“ říká amatérský meteorolog Antonín Vojvodík, který provozuje několik měřících stanic na Šumavě.

Antonín Vojvodík u meteorologické měřící stanice v Kvildě na Šumavě | foto: Štěpán Rosenkranz, NP Šumava

Mrazy měly kulminovat v sobotu ráno. Jaké jste na vašich stanicích naměřil teploty a kolik napadlo sněhu?
Nejchladněji bylo na Kvildě - Perle, bylo tam -31,2 stupně. To byla nejnižší teplota noci a poslední taková třicítka. V noci na sobotu se to totiž strhlo, přichází teplá fronta. Stanice ji cítily už na dálku a nedosahovaly tak nízkých teplot.

Nejlepší podmínky měla Rokytská slať a Březník, kde byly teploty pod minus 30 stupni. Na Horské Kvildě to nabourával vítr. Pořád se tam také měnila oblačnost. Perla vyhrává dejme tomu v 60 procentech proti Rokytské slati. Ta měla letos lepší podmínky na mráz - uklidnění větru a jasnou oblohu. Poslední velké mrazy byly v roce 2012, kdy Perla vyhrála úplně jednoznačně. Měla minus 39,4 stupně. Rokytská měla jen minus 38,1.

Fotogalerie

Jaké jsou ideální podmínky pro rekordní mrazy?
Musí přijít teplejší vlna, která s sebou přinese sníh. Odizoluje zem tak, že není ovlivňována teplota nad sněhovou pokrývkou. Dostačenou izolací je alespoň půl metru sněhu. Když ho napadne víc, tak na zdejších slatích i Kvildě-Perle dokáže povlak povalit i třímetrovou kleč. Vznikne pak obrovská pláň, kde se povrch ochlazuje díky nočnímu uklidnění větru a jasné obloze. Z těch obrovských ploch pak stéká studený vzduch, který plyne mělkými údolími nebo koryty potoků. U nějaké přírodní překážky se průchod vzduchu přibrzdí. Tam je pak obrovský mráz a velmi nízké teploty.

V hladině 850 hektopascalů (odpovídá 1 500 metrů nad mořem - pozn. red.) musí samozřejmě proudit studený vzduch, který by měl mít alespoň minus deset stupňů. Máme vypozorované, že když je teplota vzduchu v této hladině kolem minus 15, naše stanice naměří klidně i minus 35 stupňů.

Můžete zhodnotit dosavadní průběh zimy? V prosinci to vypadalo na velmi teplou zimu. Teď naopak přišly velké mrazy.
Letošní zima nezačala dobře. Meteorologická zima začíná prvního prosince, ale ten měsíc byl vůbec nejteplejší v historii měření. Všichni milovníci mrazů a sněhu z toho byli otrávení. Předpovědi navíc slibovaly, že to vydrží až do jara.

Antonín Vojvodík

Přestože je amatérem, na Šumavě provozuje osm meteorologických stanic. S daty, které poskytují, pracuje i Český hydrometeorologický ústav. Velkým přáním Vojvodíka je, aby se mu podařilo naměřit historicky největší mráz v České republice. Dosud nepokořený rekord minus 42,2 stupňů Celsia je z února roku 1929.

Nakonec se ukázalo, že všechny dlouhodobé modely, které zveřejňovali například Američané, selhaly (více čtěte zde). Předvídaly úplně teplou zimu, ale hned po Novém roce se projevilo ochlazení. Na Moravě byly arktické dny, kdy teplota přes den byla pod minus deset stupňů. K nám na Šumavu to došlo až v období tohoto týdne, kdy připadlo až metr nového sněhu a do toho přišly hezké mrazy. Byla to nádherná zima. Bohužel to skončilo pátkem.

V prosinci už jste v pořádné mrazy ani nedoufal?
Známý meteorolog mi vysvětloval, že ještě kolem 24. prosince bylo dokonce v Moskvě kolem šesti nebo sedmi stupňů nad nulou. Zima v té době byla jenom nad severní Skandinávií anebo někde za Uralem. A během čtyř dnů se mrazy dokázaly přenést přes Ukrajinu až na Slovensko. Překonaly skoro čtyři tisíce kilometrů. Každého překvapil takový rychlý vpád mrazivého počasí. Nikdo něco takového nepamatoval.

Mrazy v Česku

Jak je na tom letošní leden v porovnání s tím minulým? Je studenější?
Loni to byla bída. Teploty byly i nahoře na Šumavě do deseti stupňů nad nulou. Se sněhem to bylo strašně mizerné. Letos to bylo zcela jiné. Obrovské mrazy, co teď byly, mají výhodu, že se vyskytují jenom když je trošku sušší vzduch a bezvětří. Kolem jedenácté hodiny dopoledne dokázalo sluníčko i při minus deseti nebo patnácti stupních tak hřát, že by člověk nevěřil, že je kolem něho takový mráz. Bylo krásně, teplo, sníh jiskřil a běžecké stopy byly vyjeté. Taková zimní pohádka už několik let nebyla.

Sníh je bohužel čerstvě napadlý, není prolitý oblevami a zledovatělý. Není tedy schopen dlouho odolávat oblevám, ani pokud přijde nějaký velký vítr nebo déšť.

Myslíte si, že období velkých mrazů už skončilo, nebo ještě nějaké přijdou?
Tohle období už skončilo. Ve Vimperku jsou tři stupně nad nulou, je obleva a padal déšť se sněhem. Potrvá to nejméně týden. Jestli přijde v únoru ještě jedna nějaká studená vlna, to nikdo nemůže tušit. Úspěšnost měsíčních předpovědí je padesát na padesát.

Zima udělala radost, i když to bylo kratší období. Ukázala, že zimy přece jenom ještě existují. Je fakt, že v posledních letech je oteplení velké. Jsem pořád trošku snílek, doufám, že po tom oteplení, které bylo, se to zase vrátí a trochu se ochladí. Trend možná bude pořád stoupající ale snad nebude silný jako za poslední dva roky.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.