Nejistota panující ve světě, která se v letošním roce ještě o mnoho znásobila, se samozřejmě projevuje i v Česku. Přesto, nebo právě proto Češi stále častěji otevírají peněženky charitě. Svým přístupem se zároveň přibližují vyspělým západoevropským společnostem.
„Češi byli zvyklí darovat spíše jednorázově, například když byli přímo osloveni nějakou dobročinnou organizací. Ovšem to se v poslední době mění,“ naznačuje Klára Šplíchalová ze společnosti Fórum dárců, která organizuje například dárcovské esemesky. „Postupně se totiž stávají dlouhodobými dárci neziskovek nebo sami pořádají akce na podporu veřejně prospěšných aktivit,“ doplňuje.
To se dynamicky ukazuje u organizace Člověk v tísni. Jen za letošní rok stoupl počet pravidelných dárců téměř o tři tisíce. Celkem jich tak má organizace již skoro 20 tisíc. „Odhadujeme, že letos celkem vybereme sto dvacet milionů korun. Tedy o čtvrtinu více peněz než vloni. Naší letošní největší sbírkou se se čtyřiatřiceti miliony stalo SOS Nepál,“ poukazuje Tomáš Vyhnálek.
Češi a přírodní katastrofy
Čeští dárci tradičně s oběťmi přírodních katastrof ve světě soucítí. Například UNICEF od nich na pomoc Nepálu po dubnovém zemětřesení vybral úctyhodných 8,2 milionu korun. Podobnou částku získala i Charita ČR a ještě o zhruba milion víc poslali čeští dárci do poničených nepálských vesnic prostřednictvím Nadačního fondu Českého rozhlasu.
„V posledních letech už nejsou Češi ochotní podpořit kohokoliv. Více se zajímají, kam jejich peníze putují. Chtějí se ujistit, že jejich pomoc je smysluplně využita,“ doplňuje ředitel fondu Přemysl Filip.
A s tím roste i ochota přispívat, což potvrzuje Zuzana Tornikidis, ředitelka Nadace Agrofert, do níž peníze posílají především firmy koncernu a jejich zaměstnanci. „U nás platí, že čím více lidé o aktivitách nadace vědí, tím více jsou ochotni přispívat. Jako důležitý vnímám fakt, že lidé vědí, že veškeré jejich příspěvky budou použity pro finální příjemce, tedy lidi v nouzi, nikoliv na provozní náklady nadace,“ říká.
Vývoj soukromého dárcovství v ČR.
Jiří Bárta, šéf Nadace Via, která dobročinnost v Česku mapuje, pak upozorňuje, že v poslední době posílá peníze na charitu stále větší počet podnikatelů, kteří začali s byznysem v 90. letech. „Zkrátka uvažují, co s nabytým majetkem udělat. Tedy jak a komu předat firmu a také jak využít část majetku k filantropii,“ říká.
A to se týká rovněž českých firem. Z letos podaných daňových přiznání lze vyčíst, že firemní dárcovství vyneslo přes 3,5 miliardy korun. O něco méně než předešlý rok. Před patnácti lety to přitom bylo „jen“ čtvrt miliardy.
Drobní dárci až 3,5 miliardy
Stejný pramen pak ukazuje, že ani drobní dárci se nenechají zahanbit. Charitě vloni věnovali 1,7 miliardy korun. Protože však ani zdaleka ne všichni do daní dary započítávají, odhaduje se, že skutečná částka bude minimálně dvojnásobná. Když se zmíněné sumy sečtou, vyjde rekordních 7 miliard korun.
„Ukazatelem štědrosti drobných dárců v Česku může být i Tříkrálová sbírka, kterou naše charita pořádá již čtrnáct let. V roce 2015 vynesla bezmála devadesát milionů korun. O zhruba sedm milionů více než vloni,“ vypočítává mluvčí společnosti Charita ČR Jan Oulík.
A růst přijatých darů, i když mírný – v řádech statisíců, zaznamenali i v Nadaci Terezy Maxové dětem. Podařilo se vybrat téměř dvacet milionů korun.
