Snímek čínského disidenta Liou Siao-poa, s nímž prodemokratičtí protestující v hongkongu žádají jeho propuštění (2. listopadu 2010)

Snímek čínského disidenta Liou Siao-poa, s nímž prodemokratičtí protestující v hongkongu žádají jeho propuštění (2. listopadu 2010) | foto: AP

Letos Havel laureátství Nobelovy ceny míru inicioval, příští rok by ji měl dostat

  • 56
„Liou Siao-po, vězněný čínský spisovatel a lidskoprávní aktivista, dostane 10. prosince Nobelovu cenu míru. Vůbec poprvé v dějinách však v Oslu nebude přítomen ani laureát, ani nikdo z jeho nejbližší rodiny, aby cenu převzal,“ poukazuje ve svém příspěvku Ma Ťien, čínský spisovatel a disident.

Liouově manželce, uznávané fotografce Liou Sia, znemožnila čínská vláda účast tím, že ji v Pekingu prakticky drží v domácím vězení. Zastrašováním nutí další země, aby slavnostní udělení ceny bojkotovaly.

Nepřekvapuje, že mezi prvními, kdo před čínským diktátem ohnul hřbet, bylo Rusko Vladimíra Putina. Zlověstnější bylo, když to chvíli vypadalo, že by se před Pekingem mohl sklonit samotný Norský Nobelův výbor. Nakonec se však rozhodl k udělení ceny přikročit. To jediné je na místě: ocenění za mravní odvahu by neměli zrazovat ti, kdo jej nabízejí.

Liou Sia, manželka čínského disidenta Liou Siao-pa (28. září 2010)

Liou Sia, manželka čínského disidenta Liou Siao-pa (28. září 2010)

Když se Liou dozvěděl, že mu byla udělena letošní Nobelova cena míru, jeho první reakce byla výmluvná: "Tu cenu dostávají oběti masakru na náměstí Tchien-an-men." Tento jednoduchý výrok pěkně shrnuje Liouův dvacetiletý vzdor vůči čínské vládě, který začal hladovkou na Tchien-an-men. Během dalších dvaceti let byl několikrát vězněn, a když nebyl za mřížemi, byl držen v domácím vězení. Navzdory této setrvalé perzekuci Liou nepřestával psát a ve jménu čínského lidu zasílat vládě žádosti. Tak jako největší nenásilní bojovníci za svobodu v moderních dobách – Mahátma Gándhí, Martin Luther King, Nelson Mandela a Václav Havel – i on obětoval vlastní svobodu proto, aby zvýraznil nesvobodu svého národa.

Čína prosazuje svou verzi civilizace

Výboru, který se rozhodl udělit Nobelovu cenu míru právě Liouovi, nyní řada osob i zemí demonstruje svou podporu. Ostatně Václav Havel a dřívější laureát Desmond Tutu byli vytrvalými obhájci udělení ceny Liouovi. Je však zapotřebí, aby světoví lídři nejen podpořili Liouovy úspěchy tím, že budou na slavnostním aktu v Oslu zastoupeni, nýbrž aby se také vypořádali s reakcí čínské vlády. Přestože si velká část světa uvědomuje, že Čína je ekonomickým konkurentem, často už nedokáže postřehnout, že je také konkurentem morálním. Komunistická strana Číny kdysi vládla nemajetné velmoci. Jelikož ale Čína v posledních třech desetiletích výrazně zbohatla, nabízí teď světu svůj vlastní model rozvoje – ba vlastně civilizace. Tento model, občas přezdívaný "pekingský konsenzus", nic neskrývá: neexistují žádná morální měřítka, jen materiální. Lidská práva a svobodu lze vyzmizíkovat nejen z webových stránek, nýbrž i z reality.

Čínský disident Liou Siao-po s manželkou

Čínský disident Liou Siao-po s manželkou

Třebaže lidé v současné Číně se mají v materiálním smyslu lépe než kdy dřív, za současného režimu jsou jim upírány všechny opravdové možnosti jak si kromě honby za bohatstvím a luxusními statky zachovat vlastní důstojnost a kultivovat ji. Cena pro Lioua je pro režim pokáráním, neboť odmítá dogma, že nezáleží na ničem jiném než na prosazování ekonomických zájmů.

Havlův důležitý apel

Čínští vládci vědí, že k naplňování Liouova úsilí objasňovat vyšší mravní poslání je v systému postrádajícím spravedlnost zapotřebí jen mravní odvahy. Režim se pokouší politiku a ekonomiku oddělit, avšak Liou dokládá, že to nelze. Dalším Liou Siao-poem se může stát kterýkoli Číňan, jestliže se odhodlá odhalit lži režimního "materialismu-leninismu". I tady však režim naráží na paradox. Vždyť obyčejní muži a ženy, kteří budují moderní Čínu, budou nevyhnutelně požadovat, aby směli žít ve svobodě souměřitelné s jejich materiálními úspěchy.

Čínský vězeň byl odsouzen k trestu smrti před zraky mladých školáků.

Čínský vězeň byl odsouzen k trestu smrti před zraky mladých školáků.

Vynořuje se tedy civilizovaná Čína, stejně jako se kdysi objevila civilizovaná východní Evropa, z citů a myšlenek vězňů svědomí, lidí jako Liou Siao-po. Havel, který inspiroval Lioua i mnoho dalších mezi těmi, kdo touží po svobodě, napsal po nedávném Liouově uvěznění otevřený dopis čínskému prezidentu Chu Ťin-tchaovi. V něm řekl: "Soud nad panem Liouem byl vyústěním politického řádu, za nějž nesete konečnou politickou odpovědnost."

Právě tak jako komunistická vláda Československa věznila kdysi Havla za to, že si dovolil snít o občanské společnosti a opravdovém ustavení svobody ve své vlasti, uvěznila čínská vláda Lioua za snahu o něco podobného, co projevil svou výzvou nazvanou Charta 08, po vzoru československé Charty 77.

Havel se dočkal triumfu svých idejí během Sametové revoluce roku 1989. Liou Siao-po opět dokládá tuto nezastavitelnou moc bezmocných. Udělení Nobelovy ceny míru Liouovi pozvedá naděje nás všech, kdo sníme o skutečně svobodné a civilizované Číně. A můžeme snít také o tom, že příští rok v prosinci Nobelův výbor konečně udělí cenu tomu, kdo její význam ryze zosobňuje – Václavu Havlovi.

Svobodu pro Liou Siao-poa! Aktivista v Hongkongu žádá čínskou vládu, aby pustila nositele Nobelovy ceny za mír.

Svobodu pro Liou Siao-poa! Aktivista v Hongkongu žádá čínskou vládu, aby pustila nositele Nobelovy ceny za mír.

Ma Ťien, čínský disident a romanopisec, získal za svůj román Pekingské kóma v roce 2010 Aténskou cenu za literaturu.

Copyright: Project Syndicate, 2010. Z angličtiny přeložil David Daduč; titulek a mezititulky jsou redakční.


Video